Uplynulo pět let od tragické střelby v ostravské fakultní nemocnici. Ostravané si připomínají památku obětí

Dvaačtyřicetiletý stavební technik Ctirad Vitásek tehdy krátce po sedmé ranní začal střílet v čekárně traumatologické ambulance. Žádné varování nepřišlo. Střelba na místě usmrtila šest lidí, další žena zraněním podlehla o dva dny později. Tragickou událost si i po letech připomínají lidé z celého kraje. Tradiční pieta se v den neštěstí koná u památníku obětem střelby před Fakultní nemocnicí Ostrava.

Ostravský masakr se počtem obětí stal třetím nejhorším v dějinách České republiky, a to po střelbě v Uherském Brodě v roce 2015 a střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce 2023. Celkově šlo o třetí masovou střelbu od vzniku samostatného státu, z toho druhou v Moravskoslezském kraji.

Mezi mrtvými byli čtyři muži a tři ženy. Tragédie se výrazně dotkla příslušníků bezpečnostních složek. Na místě zemřeli dva pracovníci Vězeňské služby a manželka zaměstnance Celní správy ČR. Jeden z nich doprovázel k lékaři nezletilou dceru. Před střelcem ji zaštítil vlastním tělem. Generální ředitel VS Petr Dohnal udělil Petru Langovi in memoriam Medaili za statečnost a v roce 2022 mu prezident Miloš Zeman udělil in memoriam Medaili Za hrdinství.

Vitásek vstoupil s nelegálně drženou pistolí do čekárny traumatologie, kde bez varování, zblízka a v rychlém sledu zasáhl 9 pacientů.  Ve zmatku, který po útoku nastal, z nemocnice uprchl ještě před příjezdem policistů. Zastavil se za svou matkou, ke krveprolití se přiznal a oznámil, že se zabije. To skutečně později v Dehylově na Opavsku udělal. Podle očitých svědků nemířil cíleně k čekárně traumatologie. Nějakou dobu v nemocnici hledal, kde bude nejvíce lidí.

Proč střílel? Podle vyšetřovatelů byl pachatel přesvědčen, že trpí nevyléčitelnou chorobou. Na sociálních sítích uváděl, že trpí rakovinou. Lékaři ovšem k podobnému závěru nedošli, neměli ho tedy jak léčit, a útočník nabyl mínění, že mu nechtějí pomoci. Rozhodl se proto zabít, ale nechtěl v tom být sám. Policisté o tomto případu mluví jako o takzvané rozšířené sebevraždě. Na čin se podle kriminalistů připravoval několik dnů až týdnů, nešlo o spontánní skutek.

Vražednou zbraní byl model pistole CZ 75 ráže 9 milimetrů. Ten se běžně používá ve školách, úpravách ale může být funkční. Patřičné úpravy způsobily, že se zbraň při střelbě zasekávala, což zachránilo život řadě lidí.

Krátce po tragédii bylo u vchodu do polikliniky zřízeno provizorní pietní místo, kde mohli lidé zapálit svíčku či položit květiny. V průběhu roku 2020 před budovou vyrostl památník věnovaný obětem tragické střelby. Umělecká plastika evokující černou díru neboli mrtvé slunce je dílem ostravského sochaře Lukáše Dvorského. 

Oběti tragédie si lidé z Ostravy a okolí před budovou polikliniky FNO připomínají i dnes.