Kde je v Ostravě nejtepleji? Na tuto otázku se v posledních letech snažili odpovědět odborníci z Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO. Vědci pomocí družic zkoumali teplotu zemského povrchu v Ostravě. Zajímaly je také odchylky od průměrné povrchové teploty v létě a zimě. Výsledky zaznamenali i do map, které jsou nově k dispozici také veřejnosti.
Vědci na zmapování nejteplejších míst Ostravy pracovali dlouhodobě. Aby mohli připravit několik přesných map, zkoumali družicové snímky z let 2018-2023 z družic Landsat 8 a Landsat 9. Pomocí družic s termálními pásmy zkoumali teplotu zemského povrchu, která úzce souvisí právě s teplotou vzduchu, protože od země dochází k jeho ohřívání.
„Odborně se tématu říká fenomén tepelného ostrova města. Jeho dopad je ve městech zesílen vysokou koncentrací obyvatelstva, průmyslovými aktivitami nebo dopravou. Mapy zobrazují teploty v létě a v zimě," uvedl Pavel Švec, který se na projektu podílel.
Lidé žijíci v Ostravě si nyní mohou zjisit, jak se teplota v jejich obvodě liší od teplot v jiných částech města, nebo jak se teplota v moravskoslezské metropoli mění v průběhu roku. Při kliknutí do online mapy je znázorněna odchylka teploty od průměru ve stupních Celsia v daném místě. Teplá místa se nazývají teplotní hotspoty, ta chladná zase teplotní coldspoty.
V moravskoslezské metropoli se v letních měsících nachází celá řada míst s vysoce nadprůměrnými teplotami. Například v Dolní Oblasti Vítkovic je až o dest stupňů tepleji než v okolí. V hustě osídlených oblastech s minimem zeleně se městské plochy mohou zahřát až o 6 stupňů.
Tepleji je také v oblasti velkých průmyslových areálů a obchodních center, případně v prostředí hald. „Pokud se tedy lidé chtějí vyhnout těmto teplým ostrovům, měli by se vydat do městských lesů a parků, příkladem může být Bělský les, les v Pustkovci nebo Polanský les, jejichž povrchová teplota je o 3 stupně nižší oproti průměru,“ doporučil Švec.
Ke vzniku ještě většího efektu městského tepelného ostrova však podle vědce brání atypický charakter města, jehož centra jsou rozmístěna v různých částech a rozdělena vegetačními porosty v oblasti řek Odry a Ostravice.
Měření v zimním období bylo pro odborníky poněkud komplikovanější. Hustá oblačnost znemožnila použití řady družicových snímů. Vědci proto zatím nemají představu o tom, jaký je efekt městského tepelného ostrova za oblačných dnů.
„Veškeré dostupné snímky pocházely z období kolem 9:30 h, tudíž nemohlo dojít k identifikaci všech míst, kde by se mohly vyskytovat lokální tepelné ostrovy, protože se na nich v tu dobu nachází stín a k dosažení maximálních teplot dochází až v odpoledních hodinách. I přes tyto nedokonalosti analýza potvrdila obecnou představu o výskytu městského tepelného ostrova v urbánním prostředí Ostravy a ve většině ohledech se shodla s výsledky dosaženými ostatními studiemi pro ČR a zahraničí," doplnil Švec.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
