Archeologové našli v Bruntále cihlářskou pec, bude součástí nové čtvrti

"Pečlivě identifikované části bývalé cihelny, její vnitřní uspořádání a základy stavby se v budoucnu mohou stát zajímavým turistickým cílem. V současné době nás čeká rozhodnutí, jak základy tohoto historického objektu zakomponovat do nově budované čtvrti města. Poté bude moci být připraven projekt, který připomene část cihlářské výroby na území našeho města," řekl místostarosta Bruntálu Petr Rys (Bruntál 2022).

Už loni archeologové v lokalitě provedli měření magnetometrem. Objevili řadu míst poznamenaných ohněm, v některých případech i s odpadem z cihlářské výroby. "Interpretovali jsme to tak, že zde byly cihly vypalovány v polních pecích nebo milířích. Cihlářská výroba tady probíhala několik desetiletí a asi i v různých etapách. Výrobní postupy mohly být různé,“ sdělil ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě Michal Zezula.

Letos průzkum pokračoval i přímo v půdě a na místě, kde mají stát domy. Vedl k nalezení cihlářské čtyřkanálové žárové pece. Výrobní zařízení z 19. století našli v zarostlé a nepřístupné části mezi zahrádkami a železniční tratí. "Čtyřkanálová žárová pec je velmi charakteristická pro raně industriální formy cihlářské výroby. V českých zemích se nacházely takových objektů stovky, ale dochovaly se jen výjimečně," uvedl Zezula. Podle něj jde o jeden z nejlépe dochovaných pozůstatků žárové cihelny.

Odborníci na industriální archeologii budou nyní zkoumat, jak pec fungovala. Při prověrkách archivů se zatím moc informací, které by se vztahovaly k bruntálské cihelně, najít nepodařilo. Snad jen to, že ze 40. let 19. století je zaznamenáno, že při výstavbě železáren v Ludvíkově používal bruntálský velkostatek řádu německých rytířů cihly vlastní.

Zdejší ložiska hlíny vhodné pro výrobu cihel pocházela ze starších úseků období čtvrtohor, kdy se z tundry mezi pevninským a horským ledovcem vyvály částice, které vytvořily souvrství prachových hlín. V 19. století, v době rozvoje průmyslu, byl potřeba materiál na stavbu továren. Zdroje stavebního kamene byly v okolí města omezené, ale v ložiscích cihlářských hlín měl Bruntál velký potenciál. V té době začal řád německých rytířů na svých pozemcích hlíny těžit a vyrábět z nich cihly. Cihelna byla v různých fázích vývoje schematicky zaznamenána v katastrálním plánu z roku 1836 a dalších mapových podkladech. Její skutečnou podobu ale odhalil až archeologický výzkum.