Ostravští zoologové začátkem března přivítali jedenáct mláďat krajty zelené. Po vylíhnutí měří okolo 20 centimetrů a mají žluté zbarvení. Háďata i jejich rodiče mohou návštěvníci zoologické zahrady zahlédnout v pavilonu Papua. K vidění jsou zde ve své typické poloze stočené na větvích dvě samice a jeden samec.
Krajty se v Ostravě poprvé úspěšně rozmnožily před dvěma lety, kdy se podařilo odchovat deset mláďat. Devět z nich už bylo odvezeno do jiných zoologických zahrad, jednoho samce si v Ostravě nechali.
„Další páření hadů pozorovali chovatelé před koncem loňského roku. Jedna ze samic po nějaké době ztratila svou jasně zelenou barvu, její kůže získala modravý nádech, což byla známka toho, že v sobě nosí vejce." uvedla mluvčí zahrady Šárka Nováková.
Zhruba dva týdny před kladením vajec chovatelé samici přestěhovali z expozičního terária do zázemí. Tam v lednu nakladla vejce. Snůšku poté chovatelé přesunuli do líhně, kde jsou zaručeny vhodné podmínky pro vývin zárodků, tedy optimální teplota a vlhkost. Háďata se pak začala líhnout začátkem března, asi po padesáti dnech inkubace.
Postupně se vylíhlo jedenáct malých krajt. Po vylíhnutí měří okolo 20 cm a mají žluté zbarvení. „Záhy po opuštění vaječných obalů se snaží dostat do bezpečí a hledají vhodnou větvičku, na níž zaujímají typickou polohu, jakou známe i u dospělých krajt. Zatím nepřijímají žádnou potravu, postupně tráví živiny ze žloutkového váčku. Krmit je chovatelé začínají myšími holátky po prvním svleku, což nastane okolo desátého dne jejich života," uvedla Nováková. Do velikosti dospělých jedinců, tedy asi 180 centimetrů, háďata dorostou asi za dva roky. Zelené zbarvení přitom nabydou už okolo jednoho roku.
Malé krajty jsou podobně jako mláďata většiny plazů zcela samostatné a nevyžadují péči rodičů, sdělila mluvčí. Zůstávají proto umístěny v zázemí, zatímco jejich matka byla vrácena zpět do expozičního akvaterária.
Krajta zelená obývá celou Papuu – Novou Guineu a přilehlé malé ostrovy, kde se vyskytuje v mnoha barevných formách. Krajty v Zoo Ostrava pocházejí ze souostroví Aru jihozápadně od Papuy. Na těchto ostrovech se nachází tropický deštný les se spoustou často bezejmenných říček. Jedna z nich se stala předlohou pro akvaterárium v pavilonu Papua. Tento škrtič je aktivní především v noci, přes den odpočívá stočený v typické poloze na větvi. Mladí jedinci loví převážně drobné plazy, například scinky, v jídelníčku starších jedinců se vyskytují hlavně menší savci a také ptáci.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.