Duševní potíže trápí děti i na táborech, vedoucí by měli být oporou

Podle psycholožky organizace Nevypusť duši Kláry Lampové by vedoucí měli bedlivě sledovat atmosféru v kolektivu, rozpoznávat krizové situace a vytvářet bezpečné prostředí pro děti.

„Po pandemii covidu-19 sledujeme nárůst duševních obtíží u dětí a dospívajících, a to napříč různými typy potíží. Na danou situaci má vliv určitě i to, že se více mladých lidí nebojí pomoc vyhledat a říct si o ní, tak i tak je ale důležité je mít na paměti, že v každé skupině může být někdo, kdo prochází těžším obdobím, a ne vždy to dává najevo,“ vysvětlila Lampová. Dodala, že podpora duševního zdraví a vytváření bezpečného prostředí by měly být součástí každodenní péče o táborníky.

Jak poznat, že se dítě necítí dobře?

Mezi varovné příznaky duševních potíží patří například problémy se soustředěním, výrazné změny vzhledu, změny ve spánkových a stravovacích návycích, intenzivní prožívání emocí nebo vyhýbání se sociálním kontaktům.

Klára Lampová dále zmínila, že dalšími projevy mohou být například poznámky či kázeňské problémy ve škole, zhoršení školního prospěchu nebo častější onemocnění dítěte. „Jde primárně o dlouhodobější projevy, všimnout si jejich náznaků je ale možné i během pobytu na táboře. Pokud mám pocit, že dítě něco trápí, je vhodné to oslovit,“ podotkla psycholožka.

Vedoucí na táboře tak mohou hrát klíčovou roli a být někým, kdo si všimne, že je něco v nepořádku, a nabídne dítěti bezpečný prostor. „Je taky úplně v pořádku, pokud si člověk v takové chvíli není jistý, co přesně říct nebo udělat. Důležitější než mít správné odpovědi, je být v tu chvíli oporou,“ dodala Lampová.

„V posledních letech duševních obtíží u dětí přibývá, proto je pravděpodobné, že se i na táboře potkáte s dětmi, které něco těžkého prožívají. Právě proto je důležité mluvit citlivě a bez předsudků, tedy vyhnout se posměškům nebo tlakům na výkon,“ upozornila psycholožka. Každé dítě na tábor reaguje jinak: některé se těší, jiné se necítí komfortně. Tábor ale může být obecně příležitostí pro pobyt venku a zakoušení nových věcí.

Vedoucí by neměli zapomínat ani na péči o sebe

"Nezapomínat na malé každodenní pauzy pro sebe, třeba pět minut ticha s hrnkem čaje, než začne ranní rozruch. I to je součástí duševní hygieny a prevence vyčerpání. Protože dobrý vedoucí není ten, kdo vydrží nejdéle, ale ten, kdo ví, že si taky potřebuje dobít baterky,“ uzavřela Klára Lampová.