Ulicemi Ostravy v sobotu odpoledne již pošesté prošel duhový průvod bojující za práva queer lidí v Česku. Součástí pochodu pořádaného antikapitalistickým kvír kolektivem byla i živá hudba a bubeníci. Účastníci drželi barevné transparenty s nejrůznějšími hesly, například „Není kvír svobody bez svobody všech“, dále „Stop dělení lidí na 2 kategorie“ nebo „Homofobie zabíjí“.
Účastníci průvodu se kolem jedné hodiny sešli v Komenského sadech poblíž Nové radnice, odkud všichni společně zamířili do centra města. V parku následne až do pozdního odpoledne probíhal doprovodný program v podobě proslovů, posezení a pikniků či stánků LGBT+ organizací. Den oslavující queer kulturu zakončila afterparty v Kulturním centru Provoz s DJs i drag show.
Letošní program Ostravského PRAJDU byl oproti předchozím ročníkům pouze jednodenní. „Letošek je pro nás ve znamení odpočinku, regenerace a nabírání nových sil. Vracíme se tedy především ke kořenům. Potkáme se v tradičním průvodu, kde společně hlasitě ukážeme, že jsme tady navzdory jakýmkoliv překážkám či útlaku,” avizovala v tiskové zprávě mluvčí PRAJDu Emma Konečná.
Ostravský PRAJD podle organizačního týmu není jen duhová párty v ulicích. Poukazuje na přetrvávající nerovné postavení LGBT+ lidí i hlubší systémové problémy.
„Ve veřejné diskusi se mnohdy zapomíná na každodenní potíže, kterým jako queer lidé čelíme. Zažíváme diskriminaci při studiu, při hledání práce, při hledání bydlení, tedy při věcech naprosto zásadních pro běžný život. To vede k problémům, jako je stres v důsledku menšinové identity, zvýšené riziko duševních obtíží a sebevražd. Nemluvě o tom, když jste navíc jiné než bílé barvy pleti, když pocházíte z rozdílného kulturního prostředí nebo neodpovídáte společenským normám zdraví. Za všemi těmito formami diskriminace stojí násilí a předsudky hluboko zakořeněné v systému, v němž všichni žijeme,“ říká členka kolektivu Petya Stach.
Protestní náboj obdobných akcí má dlouhý historický přesah. „Hrdě se hlásíme k tomu, kde to kdysi začalo, tedy ke Stonewallským nepokojům, které propukly na konci 60. let jako vzpoura proti policejnímu násilí a šikaně. Spustily tak vlnu protestů proti sexuální, genderové, rasové a třídní diskriminaci. A byly to právě ty z nejvyloučenějších, které se rozhodly postavit policejní brutalitě, černé trans* ženy a drag queens. Odmítáme naopak duhový kapitalismus, který se snaží si prostřednictvím velkých korporací tyto akce přivlastnit a udělat z nich barevnou zábavu pro svůj vlastní výdělek,“ vysvětlila Konečná.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Jestli mají platnou občanku, ústava jim garantuje práva naprosto stejná, jako komukoli jinému. Všechno ostatní je otázka policii a soudy. Není důvod se tím zabývat a zbytečně to přeceňovat.