Počasí dnes2 °C, zítra3 °C
Neděle 8. prosince 2024  |  Svátek má Květoslava
Bez reklam

Kdo je rotarián? Člověk, který se dostal do bodu, kdy chce dělat něco pro okolí, říká guvernérka pro Česko a Slovensko

Kolem aktivit rotariánů panuje mnoho polopravd a mýtů. Co ale skutečně členové Rotary klubu dělají? Nejen o jejich aktivitách se rozpovídala v dalším dílem rozhovorového seriálu Bez servítků Katarína Čechová, která je guvernérkou distriktu Česká republika a Slovensko.

Pokud bychom hledali na internetu informace o Rotary klubu, mohlo by se z nějakých informací zdát, že jde o nějaký tajný spolek vlivných osob. Co je vlastně Rotary klub?
Ano, je pravda, že náš obraz není dostatečný a mylně jsme přirovnáváni k tajným organizacím. Je to důsledek předchozí doby, kdy jsme v letech 1947 – 1989 byli zakázanou organizací. Rotary v sobě zahrnuje službu, a to ve vícero formách. Často to lidé shrnují jen do dobročinných a charitativních aktivit, ale to je jen část toho, co děláme. Jde za námi také například služba mládeži. Stává se, že mi lidé říkají „vy jste ta cestovní kancelář, která pořádá studentské výměny a zahraniční výměny studentů.“ Není to úplné, ani přesné. Naše služba mládeži je věnována i mladým lidem při rozvoji jejich kariéry, společenské odpovědnosti, pomoci zdravotně postihnutým dětem a mládeži, vzdělávání a především kulturní výměně s cílem šíření myšlenek míru po světě. Jsme na tuto službu hrdí. Díky ní se nám daří udržovat dobrou mezinárodní spolupráci.

Mluvíte o mezinárodní spolupráci. Kolik členů má nyní Rotary klub po celém světě?
Je to zhruba 1,2 milionu členů. Jsme skutečně velká organizace s velkou sílou.

Odbočili jsme od vašich aktivit. Jaké jsou další služby, které Rotary klub poskytuje?
Mezinárodní službu - rozvoj přátelství po celém světě. Vysvětlím. Každý člen Rotary, který se ocitne v zahraničí, se může skrze svou aplikaci v mobilním telefonu podívat, kde najde nejbližší klub. V ten moment se má na koho obrátit s čímkoliv a rotariáni ho nikdy neodmítnou. Několikrát se mi to při pracovních cestách velmi osvědčilo. Vždy jsem byla přijata velmi srdečně, a v místě, kde jsem nikdy nebyla, jsem měla během jednoho večera skupinu známých z oblastí mnoha významných profesí. Rotariáni se sdružují také za účelem toho, co je baví a zajímá. Mají takzvané fellowshipy – přátelské skupiny, které se sdružují podle společných zájmů. Máme evropské i světové mistrovství ve sjezdovém lyžování, golfu, tenisu a mnoha jiných sportech, gourmet setkání nebo závody motorkářů. Je toho vážně mnoho. Na konec jsem si nechala službu, na kterou někdy zapomínáme, přitom má obrovský potenciál. Je to takzvaná profesní služba. Velmi mě mrzí, že se jí v našem distriktě nevěnujeme dostatečně, protože je to služba, kde si máme navzájem pomáhat v profesním růstu. Měli bychom dělat mentory a pomáhat více mladým lidem v rozvíjení kariéry.

Jaké byly vlastně začátky Rotary klubu?
Rotary začalo vznikat před více než sto lety v USA a jeho začátky byly takové, že se klub skládal z nejuznávanějších profesionálů. V každé vesnici nebo regionu patřili mezi členy například notáři, advokáti, učitelé, faráři a lékaři. Spousta rotariánů vám potvrdí, že i my jsme ještě před čtvrt stoletím nemohli mít v rámci klubu více členů se stejnou profesí. Dnes už to tak naštěstí není, ale i tak se doporučuje, aby z místních klubů nevznikaly nějaké „kluby lékařů“ nebo třeba právníků. Je potřeba pestrost a to, aby vznikala platforma pro výměnu profesních zkušeností. U rotariánu se čeká, že jsou lidmi s vysokou společenskou zodpovědností.

Kdo je vlastně dnes nejčastěji členem?
Rotariánem by měl být člověk, který vnímá, že kromě toho, že se věnuje své práci, by měl dělat také něco pro své okolí. Zamýšlí se nad svou komunitou a dostal se do bodu, že chce dělat něco pro své okolí.

A jak se stane rotariánem?
Pokud v jeho městě nebo regionu už působí nějaký náš klub, tak se na něj stačí obrátit. Rotariáni jsou velmi otevření a přátelští, proto rádi pozvou zájemce na svoji schůzku, aby ho poznali a on poznal je. Přijetí za nového člena ale není hned, jako když se registrujeme někde do fitness centra a podobně. Je zapotřebí nejprve zjistit, zda jsme nositeli společných hodnot, odprezentovat výkon své profese, záliby a podobně. Celé je to o nějaké chemii, jak to bude fungovat s dalšími členy v klubu. Je to velmi individuální. Máme řadu klubů, které jsou ryze pánské, podobně jako před více než sto lety. V té době nebyly ženy tolik angažované. V jiných klubech je naopak žen více. A nejlépe se daří těm, kde je diverzita i věková.

Zkuste vypíchnout nejznámější rotariány?
Například papež František. Byl to například také prezident Kennedy. V českých podmínkách to byl například Jan Masaryk, ten byl jedním ze zakládajících členů Rotary klubu Praha. V Bratislavě sehrál klíčovou roli při zakládáni Rotary Imrich Karvaš, uznávaný národohospodář z období první Československé republiky a guvernér národní banky. Jako čestný člen byl přizvaný také pan prezident Havel. Ten si toho velmi vážil, protože šel ve stopách svého otce, který byl také velmi aktivním členem Rotary klubu. V současnosti je aktivním členem v Česku také František Piškanin, který patří mezi uznávané podnikatele. Před nějakým čase projevil zájem také současný prezident Petr Pavel, a tím se u nás spustila debata, při které se zdůrazňovalo, že Rotary je apolitická organizace. S tím se na jedné straně ztotožňujeme, na druhé straně víme, že prezident je právě ten politik, který by měl být každého občana. To je čistě můj osobní názor. Je tedy stále otevřená otázka, jak k podobným věcem přistupovat.

Mluvíte o apolitičnosti. Jsou nějaké další důvody, proč by se člověk nemohl stát rotariánem?
Určitě je to trestní minulost. Je potřeba také doložit, že dotyčný nepůsobil v žádných vysokých strukturách komunistické strany, svazu mládeže a dalších silně ideologických organizací z období socialismu.

Pojďme na to navázat. Daří se omlazovat členskou základu? Je zájem mezi mladými lidmi stát se rotariány?
Do určité míry ano. Jako guvernérka mám povinnost během svého období, kdy jsem zvolena, navštívit všechny kluby v Česku a na Slovensku. Těch klubů je 75, spolu se satelitními kluby. Tím, že je mám nyní skoro všechny navštívené, tak musím říct, že je to mimořádně rozdílné. V řadě klubů jsem viděla, že máme sestavu velmi zkušených členů. Jinde zas vidíme, že se kluby skládají i z mladých členů, kterých je třeba v rámci jednoho klubu více. Jsou také kluby, které velmi systematicky pracují s tím, aby měly určitý počet členů kolem padesátky, čtyřicítky i kolem třicítky. Ale ano, někde problém s nezájmem mladých máme. Pokud se omezíme pouze na dobročinnost, tak to pro mladé nemusí být tak lákavé. Dnes je dobročinných organizací, které mohou být svým zaměřením mladým lidem bližší, spousta. Dává to smysl, řada mladých se raději angažuje v organizaci „za lepší město“ a budou trávit čas tím, že budou bojovat za více hřišť nebo komunitních center, čímž vytvoří zajímavý prostor pro své děti a rodiny. Abychom byli atraktivní pro mladé lidi, musíme nabízet něco víc, především profesní službu. Některé kluby jsou hodně uzavřené. Ve svém městě dělají fantastické věci, jsou vidět, ale neradi komunikují směrem ven. Nemají zájem se něčím pochlubit, přitom mají spoustu dovedností. Nepředávají to dál. Ale to je asi nějakým nastavením, které si řada lidí nese z dob socialismu. U mladých lidí je to trochu naopak. Většinou velmi otevřeně komunikují.

Rotary pomáhá i válkou zasažené Ukrajině. Celkový výčet aktivit je skutečně dlouhý. Z čeho je vše financováno?
Ano, je toho mnoho. Například když vypukl konflikt na Ukrajině, snad každý druhý rotarián začal pátrat po tom, jak může pomoci. Bylo to velké téma, čím přispět. Například naši slovenští rotariáni z řad farmaceutů začali okamžitě dávat dohromady léky, jiní zase založili účet, kam přispívat. Velké množství rotariánů poslalo tolik, kolik bylo v jejich moci. Jiní zase nabízeli prostory pro skladování pomoci, další nabízeli ubytování. Těch směrů, jak se pomáhalo, bylo mnoho. Velmi významně pomohla Nadace Rotary, která je součástí celosvětové struktury Rotary. Do ní přispívá každý člen ze svého členského příspěvku, navíc každý může věnovat nad rámec individuálně. Poté společně vybíráme projekty, na které se přispěje. Od vzdělávání až po humanitární pomoc. Například při válce na Ukrajině se nadace podílela na nákupu sanitek. Těch se nakoupilo nejprve dvaadvacet. Teď už máme na svém kontě nakoupených více než sto sanitek. Aktuálně se zvažuje ještě naše zapojení do nakoupení ochranných vest pro děti.  

Ohodnoť článek

Foto Rotary

Štítky Rotary International, Česko, Slovensko, Ukrajina, Rotary, rozhovor, Bez servítků

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Kdo je rotarián? Člověk, který se dostal do bodu, kdy chce dělat něco pro okolí, říká guvernérka pro Česko a Slovensko  |  Bez servítků  |  Drbna  |  Ostravská Drbna - zprávy z Ostravy a Moravskoslezského kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.