Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Loni na jaře byl na lavičce Baníku málem mrtvým mužem, fanoušci požadovali hlasitým voláním jeho odchod z pozice hlavního kouče. Teď ho vzali na milost. Dokonce nosí trička s jeho podobiznou a sloganem: Don't Worry, Be Happy.
Pavel Hapal je na to zvyklý. Jeho hráčská i trenérská kariéra se nejednou v mžiku otočila o 180 stupňů už několikrát.
V devadesátých letech vyletěl jako kometa pod mudrcem Karlem Brücknerem v Olomouci. V evropských pohárech na hřišti zazářil tak, že si vysloužil angažmá v bundeslize. Poté ve Španělsku. Když však byl v největším laufu, přišla zlomenina nohy. Kvůli ní musel oželet EURO 1996, na kterém by jinak nechyběl a bral by stříbro.
Po návratu z ciziny zamířil do Sparty, která za něj zaplatila 8,5 milionu korun, což byl tenkrát ranec peněz. Ale v zápase s Barcelonou nejprve neproměnil penaltu, krátce na to dostal jesličky a katalánský gigant kvůli jeho dvěma minelám na Letné vyhrál 2:1. Od té doby se z něj stal na Letné psanec.
Jako trenér dovedl slovenskou jednadvacítku na mistrovství Evropy, jenže když povýšil do role hlavního kouče slovenského áčka, dostal po špatných výsledcích v Lize národů padáka, když ležel na chalupě v posteli s vysokou horečkou.
Ale co tě nezabije, to tě posílí!
Pondělí, 31. března 2025, 07:00
V předminulé sezoně boj o záchranu, v té minulé 4. místo a teď útok na stříbrnou pozici a vstupenku do kvalifikace Ligy mistrů. Co stojí za výstupem vyhlášené fotbalové značky Baník Ostrava zpátky na výsluní?
Pavel Hapal se tímhle heslem řídil i v Baníku. Proto přečkal porodní bolesti na ostravské střídačce, kdy tým nevyhrával a jeho hra drhla.
„Nevzdám se, budu bojovat dál a dál,“ opakoval, když z tribun slyšel skandování: Hapal ven!
Je na místě si říct, jaké zásady ještě vyznává a jak coby trenér vůbec pracuje?
Určitě měl výhodu, že hráčské ostruhy sbíral na Hané pod trenérským lišákem Karlem Brücknerem, který předbíhal dobu. Když ještě nikdo netušil, co je to presink, on jej učil a naučil Sigmu. „Honíme tygra,“ nazval Brückner po svém progresivní novinku, kterou ve světě znal jen Ital Arrigo Sacchi. A najednou se před provinčním celkem z Olomouce ní klepal i věhlasný Real Madrid.
Hapal byl Brücknerovým pozorným žákem, což mu pomohlo k odchodu do Německa, ale také se mu to hodilo do trenérské kariéry. Presink pro něj už dávno nebyl neznámým pojmem, naopak zažil na vlastní kůži jeho zákonitosti.
Ale jen s tím by samozřejmě coby kouč nevystačil. A tak měl oči otevřené a uši nastražené. Inspiraci hledal třeba u Realu Madrid, jeho oblíbenému klubu. Zajímal se, jak vede tým Carlo Ancelotti, italský bonviván, který s bílým baletem dobyl triumfy v La Lize a v Lize mistrů.
„Dokonce jsem se s ním setkal, když jsem hrál se Žilinou v Lize mistrů pro ti Chelsea a on ji tenkrát trénoval Když jsme přijeli na Stamford Bridge, přivítal mě a chtěl si ochotně povídat. Byl jsem z něj nadšený,“ vzpomínal Hapal.
Pokud mu to pracovní vytížení dovolí, nevynechá v televizi utkání Realu. Nedívá se na něj však jako fanoušek, ale coby trenér. Jakmile ho praští do nosu něco, co chce aplikovat do hry Baníku, hned to vystřihne a krátký videoklip ukáže v ostravské kabině.
„Když třeba Real Madrid vyhrál 4:1 ve finále španělského Superpoháru nad Barcelonou, vystřihl jsem jednu parádní akci, která začínala u Tonyho Kroose. Ten dal na zadní tyč nádhernou průnikovku na nabíhajícího spoluhráče. Dotyčný na ni sice o kousek nedosáhl, ale byla to paráda,“ líčil Hapal.
Proč tuhle sekvenci pouštěl svěřencům?
„Proto, aby hráči viděli, jak nutná je riskantní přihrávka za obranu a jak dokáže rozvrátit soupeřův obranný blok Když se do ní nepustíte, nedopracujete se k brankovým šancím,“ zdůraznil.
Vzpomínáte na lavinu kritiky, že Hapal není schopen Baníku dát jasný herní rukopis? Nyní tohle brblání už skoro vymizelo. Fotbal v podání ostravského mužstva lze identifikovat zhruba takto: poctivá defenziva podpořená vyšším napadáním a po zisku míče snaha co nejrychleji valit vpřed.
„Nechceme delší přípravnou kombinaci, chceme naopak soupeře překvapit rychlým přechodem, což se nám i daří. Jsme v lize již mezi nejlepšími mužstvy v počtu vypracovaných šancí po rychlém přechodu do útoku,“ vypočítává Hapal a pokračuje: „Snažíme se vysoko napadat. Fanoušek Baníku chce, aby Baník byl aktivní a stále se na hřišti něco dělo Jak v domácích utkáních, tak i v těch venkovních Proto chceme hrát nátlakově Neříkám, že se nám to vždy daří a podaří, ale je to náš princip, který se hráčům snažíme vštípit.“
Jakým způsobem to na Bazalech s prvním týmem nacvičují?
„Modelujeme situace v tréninku Něco nahodíme a pilujeme to v praxi. Aby hráči přesně věděli, co po nich v utkání chceme. Například po hráči na pozici šest chceme, aby jeho první myšlenka byla hrát nahoru Aby nehrál pomocnou přihrávku na jistotu dozadu, když to není nutné. Stávalo se nám často, že defenzivní záložník si odskočil dozadu, aby jen odklepl míč, a to my nechceme Chceme opak, aby míč odehrál co nejrychleji dopředu,“ podotkl trenér.
Velkou proměnou k lepšímu prošla i defenziva. V minulé sezoně základní části Chance ligy Baník obdržel 39 gólů, v této je dvě kola před koncem základní fáze na čísle 25. Stojí za tím opět nemalá tréninková dřina.
„I když hrajeme malou hru, například 3:3, chceme, aby každý hráč měl blízko k soupeři. Dříve jsme měli hodně natažené hřiště, teď už jsme z hlediska délky hřiště a zhuštěného prostoru na výborných číslech, což je dnes rovněž moc důležité,“ říká kouč.
Jeho silnou stránkou je komunikace s hráči a umění vytvořit soudržnou atmosféru v týmu. Svěřenci pro něj nejsou jen fotbalisté, ale především lidi. Zajímá se o to, jestli jsou v pohodě i v běžném životě. Ti to vidí a snaží se to kouči vrátit.
Příkladem budiž Brazilec Ewerton, který neprorazil ve Slavii, zato na severu Moravy parádně pookřál a rozkvetl.
„Ewerton je vzorem pro ostatní hráče. Je to neskutečný profesionál, od příchodu na stadion až po regeneraci Ani jsem nečekal, že takový bude. Brazilci jsou braní tak, že si spíš pohrají s míčem, což jemu je také někdy vlastní, protože míč přidrží déle, než by měl, ale rozhodně není lehkovážný a neprofesionální,“ chválí Hapal.
Má štěstí, že mu kryje záda sportovní ředitel Luděk Mikloško. Jeho rady si bere k srdci. „Říkal mi třeba, abych dal úkoly dal spolupracovníkům a nechal je pracovat. Dřív jsem chtěl být pořád v dění, ale už jsem se v tomhle trochu změnil Když člověk trénuje pětadvacet let, stále se někam posouvá.“
Hapal se teď s Baníkem posouvá až k bájné Lize mistrů. Ale zůstává oběma nohama na zemi. Moc dobře totiž ví, jak je trenérské řemeslo vrtkavé.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám