DRBNA HISTORIČKA: Český Místek a německý Frýdek. Vzniku jediného města s pomlčkou v názvu předcházel boj se smutným koncem

Obě města se pyšní dlouhou historií. Město Frýdek bylo založeno někdy v první polovině 14. století a trhová ves Místek je doložena už o století dříve. S trochou nadsázky je možné říci, že dlouhodobě na tom byl trochu lépe Frýdek, díky hradu (dnešní zámek), který se zde nacházel. Nicméně, obě města byla historicky podobně velká.

Situace mezi nimi se začala vyostřovat na konci 19. století, kdy se region stal terčem intenzivní germanizace, jejíž centrem se stal Frýdek. Příčina souvisí s industrializací celého regionu. V blízkosti se nacházely uhelné doly v Paskově a Sviadnově, což pro město znamenalo příliv horníků a také byznysu napojeného na nový průmysl. Majiteli frýdeckého panství se stali od konce 18. století samotní Habsburkové, kteří místní podnikání podporovali. Arcivévoda Karel se například stal zakladatelem Karlovy hutě. Rozvoj města spojeného s rakouským vládnoucím rodem znamenal také příliv německojazyčného byrokratického aparátu. 

Frýdek tak historicky nebyl typickým německým městem, i přes svou polohu v blízkosti zemské hranice, ale německé obyvatelstvo zde převládlo během pár let na sklonku existence celého Rakouska-Uherska. Roku 1880 bylo z necelých 6 000 obyvatel 1053 německé národnosti. Roku 1910 už ale Němci převládali v poměru 5 123 ku 4 033 Čechům s tím, že ve městě sídlilo i několik stovek Poláků.

Podobnou dynamiku měl i vývoj v Místku. V roce 1880 zde žilo 3336 Čechů a jen 932 Němců. V roce 1910 zde bydlelo již 3 122 Němců a 5 411 Čechů. Nárůst německé populace byl příznačný pro obě města, ale v Místku nad původním českým obyvatelstvem navrch nezískali. 

Jenže nešlo jen o čárky v operátech statistiky sčítání lidu. Němci patřili zpravidla k městské honoraci a německojazyčné byly i první střední školy ve městech, které byly dobovými ostrůvky intelektuálního života. Středoškolská maturita otevírala dveře nejen na vysoké školy, ale také k povoláním bílých límečků, jakými byli c. a k. úřednicí nebo správní zaměstnanci průmyslových firem, jejichž obživa byla podstatně snažší než v případě horníků, hutníků nebo zemědělců.

Jenže dlouho to ve městě bez Němčiny nešlo. Na území místeckého, frýdeckého, frenštátského, novojičínského a ostravského okresu neexistovala ke konci 19. století ani jedna česká střední škola. Nejbližší gymnázium bylo ve zhruba 50 kilometrů vzdáleném Valašském Meziříčí. Místní vlastenci však svůj boj nevzdali a pod vedením Vincence Procházky se pustili do boje za první české gymnázium v regionu, což se jim povedlo roku 1895. Nová elegantní budova byla vystavena na kraji města a dnes v ní sídlí obchodní akademie. Situace dává poznat, jak překotně se město během jednoho staletí rozvíjelo, neb dnes se budova nachází v podstatě v centru města. Atmosféra kolem založení školy, na kterou zásadní měrou přispěli také místní drobnými dary byla poměrně vyhrocená.

„To již páni si budou muset uvyknout, že i my na Moravě budeme se hezky uvelebovat, že už máme té německo-židovské nacionální lásky zrovna dost. Jest povinností celé Moravy napnouti všech sil svých, a ne slovem, ale skutkem, sbírkami pořádáním loterií, tombol atd. přispěti Místku a nenechat ho v boji osamocena,“ psaly například české noviny Radhošť v roce 1895, kdy škola ještě neměla vlastní budovu a právě na její výstavbu se hledaly peníze.

Jak dobře víme, svůj boj Češi nad Němci nakonec vyhráli. Po 1. světové válce v Místku žilo jen 747 Němců a ve Frýdku 1992. Nacionální konflikt vygradoval až v hrůzách 2. světové války a následném odsunu Němců.

„Usneseno, aby v nejbližší době byly zřízeny lidové soudy, provedena čistka města od německých živlů, provedena řádná evidence Němců a zřízen koncentrační tábor pro ně,” zaznamenal Městský národní výbor již spojených měst Frýdek a Místek 19. května, a přidal tím jednu kapitolu do příběhu smutného konce tisíciletého soužití Němců a Čechů na našem území.