Historička

V 16. století Krnovsko patřilo Hohenzollernům, rodu, který postavil svůj vzestup na službě českým králům, aby na konci 19. století sjednotil rozdrobené Německo a otevřel stavidla 1. světové války. Jednou z důležitých držav rodu bylo právě i slezské...

Když uprostřed léta vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku, zvedla se stavidla 1. světové války. Z multinárodnostního státu symbolizovaného starým císařem Františkem Josefem se z domova českého národa stal jeho žalář. První odbojáři za kritiku...

Básnická sbírka Slezské písně je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších děl české poezie. Zároveň je specifickou výpovědí o poměrech, které panovaly v regionu na konci 19. století. Jejího autora zásadně ve Frýdku-Místku ovlivnil místní učitel, básník...

Vysoká škola báňská patří k Ostravě jako voda do říčního koryta. Svůj původ má však ve středočeské Příbrami, odkud se do moravskoslezské metropole škola přesunula těsně po konci 2. světové války.

Není náhodou, že v celé řadě pohádek najdeme postavu mlynáře. Technologie mlýnských kol poháněných „zelenou“ energií doprovázela lidstvo dlouhá staletí. Dnes vodní a větrná síla tradičně využívána mlynáři zažívá renesanci s touhou po obnovitelné...

Čechy, Morava a Slezsko. Tuto základní trojčlenku historicko-zeměpisného složení našeho státu se děti učí už na prvním stupni základní školy. České země však zahrnovaly i území, která k našemu státu nepatří, a také specifické samostatné oblasti,...

Památkově chráněná budova je dnes trochu utopená na Nádražní ulici nedaleko obchodního centra Nová Karolina. Svého času šlo o kus špičkové architektury, který projektoval pro Anglo-československou banku významný architekt Josef Gočár.

V malém městě pod beskydskými svahy vznikl na konci 19. století první český turistický spolek. Jeho předseda Eduard Parma se z Frenštátu už tehdy pokoušel vytvořit centrum turismu.

Český Těšín vznikl až na začátku 20. století po bouřlivém sporu mezi Československem a Polskem. Historické centrum zůstalo v Polsku, ovšem československé vládě šlo mnohem více o železnici a nádraží, které se nacházelo na předměstí, jenž se brzy...

Jak víme z dějepisných učebnic, povinnou školní docházku zavedla Marie Terezie v rámci svého reformního úsilí v polovině 18. století. To však neznamená, že před tím nikdy žádné děti nechodily do školy. Nejinak tomu bylo i v Ostravě.