Anglo-československá banka měla v Ostravě pobočku postavenou slavným Gočárem

Předpokladem pro otevření pobočky mezinárodní banky v Ostravě byl nejen překotný rozvoj města na přelomu 19. a 20. století, ale především stěhování původní Anglo-rakouské banky.

Ta vznikla už v roce 1863, ale i tato mezinárodní společnost musela reagovat na rozpad Rakousko-Uherska. Především pak na novou legislativu Československa, jehož zákony požadovaly umístění sídel všech firem na území nového státu. To se dotklo velkého množství větších soukromých subjektů, protože ty měly sídlo zpravidla ve Vídni. V českých zemích se pak nacházely výrobní závody a nejrůznější pobočky.

Došlo tak i k transformaci Anglo-rakouské banky v Anglo-československou banku, což sama exekutiva 1. republiky musela potvrdit s tím, že splatí i některé předválečné úvěry banky. To se stalo a nová banka potřebovala v Československu také nové pobočky.

Na jejich architektonické řešení si najmula jednoho z nejvýznamnějších představitelů našeho kubismu, a především československého národního rondokubismu. Tak se dostalo dílo architekta Josefa Gočára i do Ostravy. V typickém “československém” stylu Gočár projektoval pobočku Anglo-československé banky v Hradci Králové vystavěné společně s pražskou pobočkou, ještě před třetí pobočkou banky v Ostravě.

Pro moravskoslezskou metropoli však zvolil Josef Gočár jiný přístup. Kubistické geometrické tvary tentokrát spojil s doznívajícím neoklasicismem. Na ostravské pobočce jsou tak poměrně významně patrné dekorativní pseudoantické sloupy tak, jak bylo pro klasicismus typické.

K otevření Anglo-československé banky došlo po výstavbě objektu mezi lety 1923 až 1924. V budově se pak vystřídalo ještě několik dalších provozů. Anglo-československou banku vystřídala Pražská úvěrová banka a za času socialistického Československa zde od 50. let 20. století sídlil Podnik výpočetní techniky. Ve svobodných poměrech po roku 1989 se do dnes památkově chráněné budovy nastěhovalo Casino Bonver.

Dodnes je budova připomínkou čilého stavebního ruchu, kterého se Ostrava s pokračujícím urbanistickým rozvojem dočkala v časech meziválečného Československa.