V ostravské aglomeraci se nachází město, které se může pyšnit velmi kuriózními charakteristikami, jež nemají napříč Českem obdoby. Havířov je nejmladším městem státu a to není zdaleka vše, čím se vymyká.
Poslední město založené v dějinách českých zemí je právě Havířov. Obývá ho zhruba 70 tisíc obyvatel. Díky tomu je největším nekrajským městem v celém státě. Jedno z největších sídel vzniklo díky výstavbě bytovek a paneláků pro ostravské horníky a další zaměstnance průmyslu moravskoslezské metropole.
Na druhou stranu město nevzniklo zcela na zelené louce. Při hledání místa pro bytovou výstavbu na přelomu 40. a 50. let minulého století se nabízelo okolí vesnic Šumbark, Šenov a Dolní Bludovice. Oblast totiž splňovala dvě esenciální kritéria. Byla v požadované třicetiminutové dojezdové vzdálenosti do Ostravy pro tamější zaměstnance a zároveň šlo o místo, kde nehrozilo poddolování. S tím se totiž počítalo v podstatě na celém území Ostravsko-karvinského revíru.
Pod takzvaným Bludovickým zlomem se však černé uhlí nachází v hloubce až 1,2 kilometrů, tudíž nové výstavbě nehrozilo poddolování. Blízkost Beskyd pro rekreační využití nových obyvatel pak byla vítaným bonusem a dodnes se projevuje nebývalou intenzitou horského turismu na beskydských vrcholcích v čele s Lysou horou.
Výše uvedené vesnice však mají své kořeny až ve středověku. Bohatou historii Šumbarku dokláda třeba empírový zámek Šumbark, který si zde vybudoval rod místní šlechty. Zámek byl dlouho ukryt ve stínu paneláků rostoucího Havířova a chátral, ale na konci 90. let byl zrekonstruován a město Havířov zde nyní provozuje zámecký hotel a obřadní síň.
Město je také známo díky svému neobvyklému názvu. Ten vznikl zcela uměle a pravděpodobně nezáměrně se podobá jménům některých středověkých osad pojmenovaných podle dominantních provozů. Říkalo se jim služebné. Například Hrnčíře získat svůj název podle výroby hrnců. Havířov je tedy pojmenován podle horníků - havířů. Tento typ pojmenování sídel se sice objevoval zejména v 10. a 11. století, ale Havířovu se hodil i v časech komunistického budovatelství.
Místní Krajský národní výbor sice původně stanovil jméno Šachtín, ale rozhodnutím Ministerstva vnitra byl vybrán v roce 1955 Havířov, a bylo vymalováno. Město však dopadlo ještě dobře. Ve hře byla jména jako Čestprácov, Gottwaldův Horníkov, Slezský Donbas nebo Ostravský Mírumilov. Pěkným návrhem bylo jméno Nové Slezsko, ale jak známo, nic z uvedených bizarností neuspělo a nejmladším českým městem je tedy Havířov.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
