Dnes, 12:00
Nový Jičín je známým městem výroby klobouků. Za tímto specifikem stojí v prvé řadě německý rod Hückelů, který ve městě začal jako součást kloboučnického cechu, aby tady v průběhu 19. století vybudoval největší továrnu na klobouky v celé monarchii a časem začal exportovat své produkty po celém světě.
Kloboukoví magnáti údajně pocházeli z Bavorska, odkud přišli nejprve do Fulneku. V první polovině 20. století v Československu žily přes 2 miliony Němců a všichni museli mít předky v některé z německých zemí, odkud do českého království migrovali zejména ve středověku. Samozřejmě zde musíme počítat také s Rakušany, s nimiž jsme žili v jednom státě takřka 400 let.
Za kloboučnického mistra v Novém Jičíně byl přijat Johann Hickl (s přehlasovaným u se začal psát až později) v roce 1799, aby zde odstartoval jeden z největších příběhů podnikatelského úspěchu tuzemské historie. Další z rodiny, Augustin Thomas Hückel, vykonal v následujících letech studijní cestu do západní Evropy, kde během vandrování okoukl nové trendy ve výrobě klobouků, a ty z hückelovských dílen měly pak mezi místními velký úspěch.
Neděle, 4. ledna 2026, 12:00
Moravskoslezský kraj, jak už název sám napovídá, se nachází na hranici dvou historických zemí. Už od vrcholného středověku se však region propojil pod značkou Koruna česká. Východní část však stále zůstala na hranici nejen s dnešním Polskem, ale...
Zásadní inovaci z další výpravy západním směrem přinesl v roce 1865 Johann z následující generace rodu. Parní stroj o výkonu tří koňských sil byl prvním zařízením k mechanizované výrobě klobouků v celé monarchii. V 60. letech 19. století zaměstnávali Hückelové 300 zaměstnanců.
To byl však jen zlomek toho, kam se jejich výrobny dostaly v časech největšího rozmachu za Augustina Hückela. Ten měl pracovníků desetkrát tolik a dočkal se i vyznamenání od císaře Františka Josefa.
Rodina nikdy nezastírala německý původ, Nový Jičín byl historicky také především německé město a vznik Československa zde nepřivítali s libostí. Problémem byla i provázanost s Vídní, kde Hückelové vlastnili značné majetky, a ty se najednou ocitly na území jiného státu.
Neděle, 18. května 2025, 12:00
Středověká Ostrava měla k novodobému významu průmyslového centra daleko. V časech husitských válek stála na okraji zájmu, ale i jí se nábožensko-sociální revoluce v českých zemích, která nemá v Evropě obdobu, nevyhnula.
Internacionalizace se stala pro kloboučnické magnáty dalším krokem v rozvoji. Továrny měli ve 30. letech 20. století kromě Nového Jičína také v Rakousku, Polsku a slezské Ratiboři, která však tehdy spadala pod Výmarské Německo. S příchodem 2. světové války musela firma začít vyrábět pro potřeby Wehrmachtu. Z Nového Jičína tak putovaly pokrývky hlavy k Afrikakorpsu, kde kromě nich Hückelovy závody dodávaly např. i plstěné pískové filtry do vojenských automobilů.
Benešovy dekrety však znamenaly znárodnění Hückelových továren a členové rodiny rychle pochopili, že tentokrát už se novým poměrům nepůjde přizpůsobit. Odešli tak zpátky do Německa ještě před zahájením odsunu Němců, a tak se tvrdému zacházení ze strany Čechů vyhnuli.
U jezera Ammersee měli letní sídlo, tudíž bylo kam uprchnout. Menší kloboučnickou firmu provozovali až do roku 1975, kdy definitivně končí po staletí trvající rodinná tradice, doprovázena obrovským podnikatelským úspěchem.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám