DRBNA HISTORIČKA: Po stopách Švédů na Ostravsku. Zabíjení staré stovky let připomínají mohyly
V časech třicetileté války se přes Moravu prohnala Švédská vojska s nebývalými vojenskými úspěchy. Ostravsko má dodnes několik míst, které připomínají události rozsáhlého vojenského konfliktu. Švédské mohyly skrývají ostatky vojáků z daleké Skandinávie, kteří v regionu padli.
Ačkoliv je Švédské království, co se týče počtu obyvatel, jen o málo menší než ČR (Švédsko má aktuálně 10,5 milionu obyvatel, Česko aktuálně 10,8 milionu), dosáhla tato země v 17. století na rozsáhlou vojenskou expanzi, jejím cílem byly i české země ve vzdálené střední Evropě.
Asi nejslavnějším jménem mezi Švédy je generál Torstensson, jehož vojska obsadila takřka všechna významná moravská města: Olomouc, Nový Jičín, Lipník, Přerov, Jihlava, Znojmo nebo Mikulov a také Moravská Ostrava, ta konkrétně zakusila sedm let švédské okupace. Jen Brno se Švédům dokázalo ubránit a také několik významných pevností jakou byl nedaleký Pernštejn.
V regionu švédskému náporu odolala ještě jedna pevnost, hrad Hukvaldy. Ačkoliv jsou známé pověsti o řádění severských vojsk na hradě, k jeho obsazení nedošlo. Švédi se ho ani příliš intenzivně nepokoušeli dobýt. Útok na hrad v roce 1643 posádka odrazila.
Hukvaldy totiž platily za jen těžko přístupnou pevnost. Čas hradů tehdy již dávno pominul, nicméně Hukvaldy stále dobře sloužily biskupství jako místo správy rozsáhlého hukvaldského panství a od 16. století také jako specializované kněžské vězení. Hrad tudíž nechátral a postupně se modernizoval do pevnosti, která se také díky umístění na strmém kopci stala bezpečným útočištěm.
O důvěře v toto opevnění svědčí umístění olomouckého kostelního pokladu v roce 1639 a dokonce i vlastník frýdeckého panství hrabě z Oppersdorfu sem přesunul mobiliář ze svého zámku ve Frýdku, i když mu Hukvaldy nepatřily. Tyto věci tak Švédové neukořistili na rozdíl od celé řady pokladů původem z Čech, které dodnes čeští badatelé jezdí zkoumat do Švédska.
Zatímco hukvaldská pevnost řádění seveřanů přestála, v jejím okolí zuřila válka. Mrtví se vršili na obou stranách a to doslova.
Dodnes se v sousední vesnici Kozlovice nachází neobvyklý pomník, známý jako Švédská mohyla. Nad umělou zemní vyvýšeninou se tyčí kamenná boží muka, drobná stavba má však podobu z 19. století, i když v písemných pramenech o místě víme už od roku 1760. Podobných mohyl s ostatky padlých Švédů, které mrtvé nájezdníky ze Skandinávie ukryly, vzniklo více. Mezi mrtvými přitom nemuseli být jen Švédi, protože intenzivní operace zde prováděly také dánská vojska.
Další takovou mohylu můžeme najít také například v Bohumíně. Nad polem zvaném Orla se tyčí Švédský kříž na Pudlově nebo také Kříž na Orli. Po skončení války byl kříž vztyčen nad mohylou s padlými švédskými muži. Mohli mezi nimi být i Dánové, kteří před nimi v této lokalitě také operovali.
Zajímavostí pudlovského památníku je i písemný záznam, který se k němu váže. V pozemkové knize se připomíná povinnost pro všechny nájemce pole, aby se o památník starali.
