Západní Němec fotil normalizační Ostravu, s ní i Tuzex a Brežněva ve výloze
Vůbec poprvé přijel západní Němec, inženýr, odborník na počítače a amatérský fotograf Hansgert Lambers do Ostravy v roce 1972. Do města ho přivedla práce. Jako počítačový expert měl instalovat americké počítače IBM do provozů tehdejší Nové huti Klementa Gottwalda, dnes Liberty Ostrava. Během 70. a 80. let byl Hansgert Lambers v Ostravě ještě několikrát. Vždy měl u sebe svůj fotoaparát Leica a Ostravu fotil. Snímky jsou nyní k vidění v galerii Futureum v Dolní oblasti Vítkovic.
Výstava nese název Berlin/Ostrava. Důvod je jednoduchý. Kurátoři výstavy, Dalibor Bednář a Petr Hrubeš, v ní srovnávají Lambersovy fotografie západního Berlína a Ostravy. „Snažili jsme se vytvořit linku mezi tehdejším západním a východním světem,“ vysvětluje kurátorské záměry Dalibor Bednář. „Ačkoli byl život v té době na obou stranách železné opony zcela rozdílný, Lambers ve svých fotografiích překvapivě nachází vzájemné paralely,“ konstatuje Bednář. Na fotografiích není ovšem jenom Berlín a Ostrava. Kurátoři přidali i Lambersovy snímky tehdejší Barcelony, Londýna nebo Istanbulu. Ostrava však dominuje.
Otevření zmizelého světa
Návštěvníkovi galerie se tak na několika desítkách fotografií otevírá zmizelý svět. Známý ostravský denní bar Mefisto na dříve Gottwaldově třídě, dnes ulici 28.října, má ve výkladní skříni jediný plakát – tím je portrét sovětského vůdce Leonida Brežněva. Jde vlastně o veliké smuteční oznámení s datem Brežněvova úmrtí 10. listopadu 1982. Na dalších fotografiích chodí Ostravané kolem prodejny Tuzexu, dobíhají dlouhé maďarské autobusy Ikarus nebo si vyznávají lásku uprostřed šedivých panelákových bloků v Hrabůvce. Pozoruhodný je rovněž snímek podezřívavě se rozhlížejícího muže před výlohou s tabulí Dějiny filozofie. Pamětníci poznají, že jde o objekt v Zahradní ulici nedaleko kina Vesmír, kam kovaní soudruzi docházeli na Večerní univerzitu marxismu-leninismu.
Hansgertu Lambersovi je 87 let a do Ostravy na vernisáž, která se konala 24. dubna, už přijet nemohl. Oba kurátoři se však vypravili za Lambersem do Německa a natočili s ním krátký film, který je také součástí výstavy. Hansgert Lambers v něm vypráví o svém životě a vztahu k fotografii. Té se věnovala už jeho maminka, která v těžkých poválečných letech fotila portréty, aby je později s portrétovanými měnila za jídlo.
Baník Ostrava
Lambers vzpomíná, jak si v Ostravě během svých pobytů našel řadu přátel. V západním Berlíně založil v roce 1986 nakladatelství Ex-pose Verlag, kde tiskl v malých nákladech knihy i východoevropským fotografům, jejichž publikační možnosti byly značně omezené, pokud vůbec nějaké. Vydal tak knihu i známému ostravskému fotografovi Viktoru Kolářovi. Kniha nese jedinečný název: Baník Ostrava.
Podle Dalibora Bednáře mají dnes snímky Hansgerta Lamberse velkou dokumentační hodnotu. Tedy kromě toho, že jsou slovy kurátora „příjemné, milé a poetické.“
Zájemci o zhlédnutí výstavy Berlin/Ostrava mají relativně dost času. V galerii Futureum bude k vidění až do 2. září 2024.
