Karviná si dnes připomněla horníky, kteří při výkonu svého povolání přišli o život
Zástupci Ostravsko-karvinských dolů ve středu 11. září vzdali hold všem, co při výkonu hornického povolání zahynuli v dolech. V průběhu piety k soše horníka v Karviné položili květinové kytice a věnce. Účastníci upomínkové akce se posléze společně s průvodem krojovaných havířů přesunuli do místního kostela, kde proběhla bohoslužba za životy ztracené v šachtách a slojích.
Pieta za tragicky zesnulé
Památku zesnulých havířů si lidé připomněli u sochy horníka na Univerzitním náměstí v Karviné, kde ve čtrnáct hodin začala plánovaná pieta. V průběhu pietního aktu zástupci OKD k na piedestal sochy položili květinové kytice a věnce.
„Společně chceme vyjádřit úctu všem tragicky zesnulým havířům, našim kamarádům a kolegům i jejich blízkým," uvedl generální ředitel OKD Roman Sikora.
Následně se účastníci piety v čele s průvodem krojovaných horníků přesunuli do kostela Povýšení svatého Kříže, kde o hodinu později začala bohoslužba za ztracené životy. Mši svatou odsloužil ostravsko-opavský biskup Martin David.
Havířský svátek
Den horníků každoročně připadá na 9. září a připomíná nám, jak těžká a nebezpečná práce provází dolování podzemního bohatství. Svátek v minulosti slavili hlavně sami havíři, kteří uctívali své patrony a věřili, že je světci ochrání při nebezpečné a namáhavé práci v dolech. V českém prostředí těmito ochránci byli svatý Prokop a svatá Barbora.
Svátek lidé poprvé oslavili v roce 1949 u příležitosti sedmistého výročí vydání Jihlavského horního řádu. Ten byl nejstarším sepsaným souborem hornických norem v Evropě i ve světě. Zpočátku určoval pravidla pro dolování rud na Jihlavsku, postupně se však rozšířil na celé České království i do dalších zemí.
Havířský svátek byl velmi oblíbený také za socialismu. V tehdejším Československu oslavovali kult horníka coby budovatele socialismu. Tradice ovšem nevymizela ani po revolučním roce 1989. V hornických regionech si lidé tento svátek v různých formách připomínají dodnes.
Důlní tragédie
V prosinci roku 2018 došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí v novodobé historii OKD. Po výbuchu metanu v 29. sloji na Dole ČSM-Sever přišlo o život dvanáct polských horníků a jeden jejich český kolega. Dalších deset bylo zraněno. Příčinu tragédie vyšetřování odhalilo až o pět let později. Podle zpráv z ledna 2023 neštěstí způsobila nešťastná shoda okolností, které se nedalo předejít.
V roce 2019 se vůbec poprvé v celé historii Ostravsko-karvinských dolů nestal žádný smrtelný pracovní úraz. Tento trend pokračoval i v letech 2020 a 2021.
OKD v současnosti
Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. V drtivé většině dolů už se ovšem netěží, společnost byla dlouhodobě tratná. K poslednímu říjnu roku 2019 se přestalo těžit na Dole Lazy, o dva necelé dva roky později 2021 skončilo dobývání uhlí na Dole Darkov a na Dole ČSA.
V současné době se těží už jen v Dole ČSM s lokalitami Sever a Jih, kde bude činnost utlumena na přelomu let 2025 a 2026. OKD zaměstnává v současnosti přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát.
