Ostravští zoologové odchovali pandí dvojčata. Červení medvídci objevují výběh a učí se šplhat po stromech

Pandám červeným se v zahradě daří

Mláďata pandy červené se v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava narodila 6. července. Matkou mláďat je zkušená šestiletá samice, která v zoo odchovala už sedm mláďat. Otcem je patnáctiletý samec, který je jedním z nejstarších samců v evropském chovu. Narodil se v roce 2009 a do Ostravy se přestěhoval v roce 2010.

Do odchovu mláďat nijak nezasahuje ani samec, ani chovatelé. Vše je na pandí mámě. Veterináři mláďata pořádně prohlédli v průběhu září, jsou zdravá. 

Mláďata objevují venkovní svět

„I v přírodě tráví mláďata této ohrožené šelmy první tři měsíce života v bezpečí rodné dutiny. Lezení po větvích se musejí učit, jako se děti učí chodit. Trpěliví návštěvníci mají možnost pozorovat, že to není nic jednoduchého. Někdy dojde i na pády, ale ani ty malé pandy od dalšího průzkumu neodradí," popsala mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Situace těchto asijských šelem není v jejich domovině nijak příznivá a početnost volně žijící populace stále klesá. Do roku 2015 byla panda červená vedena v Červeném seznamu ohrožených druhů v kategorii zranitelný.

Pandy ohrožují hlavně klimatická změna a pytláci

Po přehodnocení stavu ve volné přírodě ale výsledky výzkumu ukázaly, že se situace výrazně zhoršila. Proto byla přeřazena do kategorie ohrožený.

„Největší hrozbou pro pandy je zejména stálý úbytek a přeměna jejich přirozeného prostředí v důsledku lidské činnosti, ale také nelegální lov. Proto se může chov v zoologických zahradách stát v budoucnu poslední možností, jak tento druh na Zemi zachovat," doplnila mluvčí.

Panda červená obývá lesy s bambusovým podrostem v Nepálu, Indii, Bhútánu, Myanmaru a jižní Číně. I když jde o šelmu, v jejím jídelníčku převažuje rostlinná potrava, pochutnává si hlavně na bambusových listech a výhoncích. Kromě toho se živí i různými plody, případně vejci ptáků a drobnými živočichy. Na světě jich zůstává posledních deset tisíc.