FOTO: Masivní sesuvy a hluboké strže. Ekologové zmapovali dopady povodní přímo v Jeseníkách
Zářijové povodně těžce zasáhly obydlené oblasti hlavně v údolích Jeseníků, masivní škody a rozsáhlé sesuvy však způsobily i v samotných horách. Podle ekologů, kteří celou situaci zmapovali, jsou hlavním důvodem spádové lesní cesty, příkopy, svážnice, smrková monokultura, ale také lyžařské vleky a sjezdovky.
Ekologové vyrazili do nejvyšších moravskoslezských hor v rámci projektu Živá krajina ve spolupráci s některými místními starosty a Společností přátel Jeseníků. Během tří dnů zmapovali oblasti zasažené povodněmi, jako jsou Poniklý potok, Hučivá Desná, severní strana Červenohorského sedla a Milionová cesta. V Koutech nad Desnou prozkoumali jižní svahy Hřbetů, Hladový důl, Česnekový potok a Divoký Důl a celou Hladovou cestu. Pomocí dronu zmapovali rovněž tok Desné v Loučné nad Desnou v délce 4,8 kilometru.
„Většina toků v této oblasti je při silných srážkách nebezpečná sama o sobě zejména kvůli strmým horským svahům. Náš terénní průzkum však ukázal, že příčiny ničivé energie vodních toků spočívají také v samotné lesní infrastruktuře. Jde o pospádové lesní cesty, příkopy, lyžařské vleky, sjezdovky, neošetřené těžební linky, to vše má negativní vliv na velmi rychlý odtok srážek po svazích Jeseníků," vypočítal Jiří Malík z Občanské sdružení Živá voda.
Ekologové zadokumentovali, že z původně malých potůčků a stružek se postupně staly velké potoky, které vytvořily až několik metrů hluboké a široké strže. Ty v řadě případů vedly k sesuvům půdy dlouhým až několik set metrů.
„Zaznamenali jsme, že sesuvy vznikají převážně ve smrkových monokulturách. Kořeny smrků v nasycené půdě nevydrží tlak, praskají a svah se následně posouvá. Tyto sesuvy často začínají buď podél lesních cest nebo v jejich těsné blízkosti, protože zářezy cest a pospádové linie zmenšují stabilitu svahů a sbírají velké množství vody, kterou pak svedou do lesního porostu v jednom místě," popisuje celý mechanismus Malík.
Mapování podle něho ukázalo, že stávající stav krajiny přispívá ke zhoršování povodňové situace. „Nutně potřebujeme důkladně přehodnotit způsob správy lesní infrastruktury a krajinného plánování," varuje Malík.
Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky se změnám nebrání. „Vždy vítáme přírodě blízká opatření, která pomáhají zadržení vody v krajině a pozitivně ovlivňují malý vodní cyklus. Revitalizace mokřadů a renaturalizace vodních toků mimo urbanizované lokality navíc pomáhají vytvořit vhodné biotopy pro řadu ohrožených druhů rostlin a živočichů. Problémy s vodou v krajině určitě mohou pomoci zmírnit i změny ve způsobu hospodaření na lesních pozemcích," sdělil Pavel Jurka ze správy Jeseníků.
