Půl roku po povodni funguje čistírna v Ostravě na pětasedmdesát procent. Zcela fit bude až koncem jara

Zářijová povodeň zasáhla v Ostravě řadu klíčových míst. Jedním z nejzásadnějších následků velké vody však pro město a jeho obyvatele bylo vyřazení Ústřední čistírny odpadních vod z provozu. Velká voda mimo velké majetkové škody napáchala i újmu na životním prostředí. Škody na vodárenské infrastruktuře dosáhly 0,6 miliardy korun, odpadní voda z celého města se dlouhé měsíce musela vypouštět přímo do řeky Odry.

První výhru si vodohospodáři připsali 1. ledna, kdy spustili mechanické čištění odpadních vod. K 1. březnu spustili také to biologické. Aktuálně tak třetí největší tuzemská čistírna vodu čistí ze zhruba 75 procent. Do stejného stavu jako před záplavami by se podle vodohospodářů měla dostat v květnu či červnu. Mikroorganismy v aktivačních nádržích se musí postupně rozmnožit a adaptovat na přitékající znečištění.

Pro spuštění biologického čištění muselo být do aktivačních nádrží navezeno přes 550 metrů krychlových aktivačního kalu. „Celý přítok obou sběračů, který natéká tady do Ústřední čistírny odpadních vod, už přetéká přes celou soustavu čistírny a vytéká do Černého potoka. Mikroorganismy, které tady byly dodány, začnou postupně bujet," uvedl náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu).

Čistírna zatím neřeší odpadní vody z některých průmyslových areálů, mezi něž patří Liberty Ostrava či OKK Koksoven. Mikroorganismy by zatím takové znečištění nemusely zvládnout. „Zatím nejsou v takové kondici, aby dokázaly tuto vodu zpracovávat," vysvětlil Boháč. V následujících dnech bude podle čistírna spolupracovat s průmyslovými podniky a postupně se budou vpouštět i jejich znečištěné vody.

Kromě ústřední čistírny byla zatopena též řada čerpacích stanic odpadních vod, podotkl vedoucí oddělení vodohospodářských staveb ostravského magistrátu Jan Kotala. Opravit se jich muselo sedm, od ledna fungují. „Kromě čerpacích stanic máme ještě asi tři stavby kanalizací, kde došlo k výrazné destrukci potrubí. Jde například o Bohumínskou ulici," uvedl Kotala. Právě v Bohumínské se kanalizace propadla zhruba v délce 100 metrů.

„Lze očekávat, že čistící proces v aktivačních nádržích se bude postupně zlepšovat v závislosti na růstu živých organismů, zvětšení zatížení a dokončení oprav některých objektů pro separaci kalu s následným dosažením plného výkonu zařízení na úrovni před povodní do poloviny roku 2025. Spolu s vyšší účinností technologie se bude dále zlepšovat i kvalita vody v řece Odře," dodali zástupci města a společnosti Ostravské vodárny a kanalizace.