V ostravské zoo pobíhá velbloudí mládě. Narodilo se před měsícem a má dva hrby
Ostravské stádo velbloudů přivítalo nového člena. Se skupinou houževnatých savců v dolní části zoo nově pobíhá sotva měsíc staré mládě. Porodila jej osmnáctiletá samice, která odchovala už šest jiných mláďat.
Kromě matky s čerstvým mládětem velbloudí stádo v ostravě tvoří chovný samec, pět samic a mládě z loňského roku, taktéž sameček. Mládě velblouda dvouhrbého se podle mluvčí zahrady Šárky Novákové narodilo 11. března. Je sedmým mládětem osmnáctileté samice, která se o svého potomka příkladně stará. „Pár dnů po porodu zůstávala dvojice oddělená, ale nyní už je celé stádo pohromadě," řekla mluvčí.
Velbloudi jsou houževnatá zvířata, která díky své husté srsti zvládají bez problémů přečkat i velmi silné mrazy. V jarním období ale začínají zimní srst pomalu ztrácet. Ta se uvolňuje v celých plátech, které často z velbloudů visí, než odpadnou.
„Lidé si proto myslí, že jsou velbloudi nemocní, ale je to zcela přirozený proces," potvrdila Nováková. Velbloudi v Ostravě sdílejí výběh s ovcemi mongolskými v dolní části zoo u pavilonu Africká zvířata.
Velbloud dvouhrbý obývá nehostinné náhorní stepi a polopouště střední Asie ve výškách nad 1500 metrů nad mořem, kde se teploty v létě blíží k padesáti stupňům a v zimě naopak klesají čtyřicet stupňů pod bod mrazu. Houževnaté zvíře snese i teplotní výkyvy během dne. Jejich srst působí jako izolátor, tedy ve dne zabraňuje přehřívání a v noci podchlazení. To omezuje energetické ztráty a úbytek vody.
Díky fyziologickým adaptacím vydrží bez vody i bez potravy několik týdnů, živiny i tekutiny čerpá přeměnou tukových zásob v hrbech. Když se posléze zvíře dostane k vodnímu zdroji, může najednou vypít až 100 litrů. V období říje samec silně slintá, skřípe zuby a pomocí ocasu si na stehna a záda rozstřikuje moč. Divoký velbloud dvouhrbý je na pokraji vyhubení. V poušti Gobi na pomezí Číny a Mongolska žije méně než tisíc jedinců. Zvířata chovaná v zoo jsou zpravidla zdomácnělé formy.
