V ostravské zoo se vylíhlo šest mláďat nandu pampového. Stará se o ně otec
V ostravské zoo se rozrostla rodina nandu pampových. Největší nelétaví ptáci Jižní Ameriky přivedli na svět šest mláďat, o která se od vajíčka až po první krůčky stará výhradně samec. Návštěvníci je nově uvidí ve venkovním výběhu.
Ostravské zoologická zahrada přivítala nové přírůstky. Ve výběhu naproti kosterního modelu šavlozubce je k vidění skupinka mláďat největšího nelétavého ptáka Jižní Ameriky, nandu pampového. Opeřenci se vylíhli v předvečer prvního máje.
O šestici mláďat se vzorně stará jejich otec, měl na starost dokonce i inkubaci vajec. Matky nandu se do odchovu svých potomků nijak nezapojují, jsou od samce s mláďaty dokonce oddělené.
„Samec se páří s více samicemi, které pak snášejí vejce do jednoho hnízda. Snůšku samec inkubuje 35 až 40 dní. Letos snesly samice do hnízda celkem 22 vajec, z nichž se vyklubalo šest mláďat. Zbytek vajec se buď nevyklubal nebo byla vejce neoplozená,“ přiblížili pracovníci zoo na webu.
Mláďata ihned po vylíhnutí opouštějí hnízdo a jsou schopna si hledat potravu, nemusí je tedy krmit rodič. Péče samce spočívá v tom, že mláďata střeží a vodí za potravou, a to až do stáří asi šesti měsíců.
Nandu pampový ve volné přírodě obývá jihoamerické pampy. Je výborným běžcem. Křídla, která nemá uzpůsobená k letu a používá při běhu k udržování rovnováhy, nebo když chce prudce změnit směr či zastavit. V jeho domovině je ohrožován zejména lovem pro maso a využíváním travnatých ploch, které obývá, pro zemědělství.
