Ostravská Nová radnice má 95 let. Jde o nadčasovou stavbu, říká primátor
I po 95 letech od otevření slouží ostravská Nová radnice dobře svému účelu, řekl primátor Jan Dohnal (Spolu), který stavbu považuje za nadčasovou. Největší radniční komplex v Česku byl slavnostně otevřen 28. října 1930. Loni byla architektonická dominanta Ostravy zapsaná na seznam národních kulturních památek.
Nová radnice je hojně navštěvovanou turistickou atrakcí. Minimálně dvakrát do roka město pořádá dny otevřených dveří, při kterých si lidé mohou projít jinak neveřejné prostory jako kancelář primátora, síně rady nebo síně zastupitelstva.
Právě kancelář primátora je původním prostorem. Využívala se kromě úřadování například i pro natáčení. „Kancelář má své genius loci a pracovat v ní je určitě pocta pro každého, kdo měl tuto příležitost. Vážím si toho, je to prostě jiné, než mít moderní kancelář," podotkl Jan Dohnal.
Dodal, že přestože budova slaví významné jubileum, jde o nadčasovou stavbu. „Slouží svému účelu a dovede uspokojit funkci, pro kterou vznikla. Takže máme reprezentativní prostory, jsme na ně pyšní a věřím, že tady budou ještě dlouho," podotkl primátor.
Kancelář má své genius loci a pracovat v ní je určitě pocta pro každého, kdo měl tuto příležitost. Vážím si toho, je to prostě jiné, než mít moderní kancelář.
Nová radnice byla postavena 1925 až 1930 podle společného projektu brněnského architekta Vladimíra Fischera a ostravských stavitelů Františka Koláře a Jana Rubého. Interiéry navrhoval ostravský architekt Karel Kotas. Náklady na stavbu přesáhly 50 milionů korun, což tehdy zhruba odpovídalo ročním příjmům městského rozpočtu.
Radnice byla slavnostně otevřena 28. října 1930, kdy si země připomínala 12. výročí vzniku samostatné Československé republiky. Otevření budovy bylo poznamenané lijáky, v jejichž důsledku se řeka Odra vylila z břehů a zaplavila celé městské čtvrti. Pod vodou zmizely na podzim 1930 značné části Nové Vsi, Přívozu i Mariánských Hor, jejichž obyvatelé museli často bojovat o holý život. Účast veřejnosti na slavnostním aktu proto byla skromná. „Významné kritice však novou budovu podrobily tehdejší deníky, které jí vytýkaly vzhled, nadměrnou velikost či velké náklady i další údajné nedostatky," připomněla mluvčí města Gabriela Pokorná.
Dominantou je vysoká věž
Radnice si dodnes drží primát největšího radničního objektu v zemi. Její zastavěná plocha činí zhruba 7200 metrů čtverečních. Nepřehlédnutelnou dominantou je věž vysoká 86 metrů. V interiéru je zajímavou technickou památkou funkční oběžný výtah, takzvaný paternoster. Na umělecké výzdobě radnice se podílelo několik významných umělců, například grafik Emanuel Hrbek, sochaři Josef Axmann, Rudolf Březa a Václav Hynek Mach, který je autorem čtyř monumentálních soch na průčelí radnice. Ty jsou alegoriemi hornictví, vědy, obchodu a hutnictví.
