Zdraví lidí bez domova ničí život na ulici, závislost přijde často později
Život na ulici má na zdraví člověka zásadní dopady. Negativně se na něm podepisuje dlouhodobý pobyt venku, nedostatek hygieny, stres, nepravidelná strava i sociální vyloučení. Častým problémem jsou také závislosti, které podle odborníků často vznikají až během pobytu bez domova. Armáda spásy patří mezi organizace, které se lidem v této situaci snaží systematicky pomáhat.
Zdravotní problémy lidí bez domova jsou podle lékařů výsledkem celé řady rizikových faktorů. „Patří sem vystavení chladu, horku a vlhkosti, omezený přístup k hygieně, nedostatečná strava, častá poranění i dlouhodobý stres,“ vysvětluje lékařka Armády spásy Andrea Pekárková.
Nevlídné podmínky se podle ní neprojevují pouze na fyzickém zdraví. „Vedou také k nárůstu psychických obtíží, jako jsou deprese, úzkosti nebo sebevražedné myšlenky,“ dodává lékařka.
Závislost není vždy příčinou bezdomovectví
Neopomenutelnou roli hrají v celkové zdravotní kondici také závislosti. Podle Pekárkové ale neplatí, že by alkohol nebo drogy byly vždy příčinou bezdomovectví. „Velmi často se setkáváme s tím, že závislost vzniká až v průběhu života na ulici – jako reakce na dlouhodobou zátěž a bezvýchodnost.“ Jakmile se však závislost rozvine, výrazně komplikuje návrat do běžného života.
Armáda spásy proto provozuje specializované služby. Vedle terénních programů a zdravotních ordinací fungují například takzvané suché domy pro lidi, kteří se rozhodli abstinovat, nebo naopak mokré domy pro lidi s problémovým užíváním alkoholu. U obou těchto institucí však platí, že je třeba především aktivní snahy o ukončení závislosti.
Podle národního ředitele sociálních služeb Jana Františka Krupy nelze bezdomovectví řešit jedním krokem. „Mluvím o takzvané trojnožce řešení – sociální dávky, dostupné služby a dostupné bydlení.“ Dle ředitele sociálních služeb nelze však situaci zlepšit bez systémové podpory ze strany státu. „Pokud chceme skutečnou změnu, musíme řešit příčiny, nikoli jen následky,“ uzavírá Krupa.
