Boží hod velikonoční: Den velkých oslav, dejte si mazanec nebo beránka
Dnes si připomínáme pro křesťany nejsvátečnější den v roce - Boží hod velikonoční nebo také Hod boží velikonoční či Velikonoční neděli. Tento den by se měl nést v duchu velkých oslav.
Z křesťanského hlediska se na Velikonoční neděli, která vždy připadá na první neděli po jarním úplňku, slaví Ježíšovo vzkříšení (zmrtvýchvstání).
Poté, co byl Ježíš Kristus ukřižován a položen do hrobu, přišel velký zvrat. V noci ze soboty na neděli, nebo spíše brzy ráno, přišla Máří Magdaléna k hrobu Ježíše Krista, tak spatřila jen odvalený kámen ze vchodu do hrobky a bílá plátna, do nichž byl Ježíš zavinut.
Nejprve si myslela, že někdo tělo z hrobu odnesl. To také běžela říct Ježíšovým učedníkům – Janu a Petrovi. Ti se šli přesvědčit na vlastní oči, načež si vzpomněli na to, co jim Ježíš před svou smrtí řekl. Uvedl, že vstane z mrtvých, a tak se také dle náboženského výkladu stalo. Později se zjevili Marii, která si stále myslela, že tělo někdo vzal. Marie tak byla svědkem toho, že byl Ježíš vzkříšen. Později se ukázal také svým apoštolům.
Vedle toho jsou Velikonoce obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboženským svátkem souvisejí jen volně.
Výhra života nad smrtí
Na rozdíl od včerejšího dne, tedy Bílé soboty, se dnes v kostelích slaví mše svaté, kde se bohoslužbami připomíná vzkříšení, tedy výhra života nad smrtí a to, že smrtí život nekončí.
Návštěvníci svatostánků si často nosí do kostela beránky a mazance, které si nechávají posvětit.
V kostelích hoří paškál (velikonoční svíce), který byl zapálen o Bílé sobotě, respektive o noční vigílii.
Nové sváteční oblečení
Velikonoční neděle je svátečním dnem, tomu také odpovídalo nové sváteční oblečení, které měli lidé v kostelích na sobě.
Hospodyňky by v tento den neměly uklízet - zametat, prát, mýt nádobí, vyklízet chlévy a tak dále.
Protože bylo zvykem se v tento den bavit, pořádaly se různé taneční zábavy, zpívalo se a hodovalo, dívky barvily vajíčka, a to už od východu slunce.
Lidé se na Boží hod velikonoční také často navštěvovali a nosili si jako dárek nějaké nové věci.
Co dnes jíst?
Co se jídla týče, tak se dnes hojně jedly posvěcené mazance a beránci, případně skopové či telecí maso, velikonoční nádivka.
Pověry na Boží hod velikonoční
- Říká se, že kdo na Boží hod sní kus velikonočního beránka, vždy najde cestu domů, pokud se někdy ztratí v lesích.
- V souvislosti s posvěcenými mazanci se říkalo, že „dáte-li kus mazance, dostanete mládence”. Děvčata proto věnovala kus mazance chlapcům, kteří se jim líbili. Každý mazanec by na sobě měl mít správně křížek.
- Mazance svým tvarem připomínají chléb jakožto dar boží a tak je zvykem “lámání chleba”, jež představuje Kristovo tělo.
