DRBNA HISTORIČKA: Poloviční zámek za Ostravou. Jeho vlastníci byli průkopníky merino vlny

Co se týče malého zámku ve Smolkově, je potřeba si přiznat, že je jedním z pomníků historie, o kterých v podstatě nic nevíme. Problém začíná už u snah ohledně jeho přesnější datace výstavby, známo je v podstatě pouze to, že zámek už v roce 1739 stál. Předtím se ve vsi nacházela dřevěná tvrz s obrannou a strážní funkcí.

Česká šlechta si venkovské zámečky stavěla napříč vesničkami celé naší země. Takový si ve Smolkově vystavěli i Lichnovští z Voštic, slezský rod se vším všudy. Jeho dlouhou historii poznamenalo i rozdělení Slezska mezi Prusko a habsburskou monarchii a majetky v obou státech jim patřily i během táhlých vojenských konfliktů mezi oběma zeměmi, kdy Marie Terezie musela agresivnímu sousedovi odevzdat jednu ze tří historických českých zemí a jen pomocí lsti dokázala pár slezských oblastí v soustátí uhájit.

Právě tady Lichnovští z Voštic měli svá panství a rodině nic nebránilo v tom angažovat se v diplomatických službách Habsburků a zároveň zasedat v panské sněmovně Pruska či přijmout vysoký titul pruského knížete. Rod se pak zapojil i do podnikatelských aktivit typických pro dobovou šlechtu, kdy se věnoval chovu ovcí a experimentoval s merino vlnou.

Ta sice původně pochází ze Španělska, ale jak známo, i zemi na Pyrenejském poloostrově dlouhá staletí ovládali Habsburci. Právě mezi španělskými šlechtici a jejich českými kolegy pod společnou korouhví Habsburků často panovaly čilé kontakty.

Ale vraťme se k zámku, který musel strpět ahistorickou přestavbu. Příčinou byly boje 2. světové války, kdy okolní prvorepublikové opevnění učinilo z lokality strategický bod obrany Němců v probíhající ostravské operaci ze strany vojsk Sovětského svazu. Zámek byl poničen a rekonstrukce se spokojila jen s obnovou prvního patra místo původních dvou.

To už však zámek ve Smolkově dávno nesloužil ani rakouské ani pruské šlechtě. Pražádný vliv na to neměl ani prvorepublikový zákaz šlechtických titulů. Budova sloužila od roku 1925 jako sirotčinec a dnes je z ní domov pro seniory. Využívá se však jenom půlka barokního zámku, jelikož tu druhou odnesly sovětské granáty.