Černá kostka zvládne i tropické teploty. S chlazením pomůžou moderní technologie
Ani vysoké letní teploty by neměly být v nové ostravské Černé kostce důvodem k nepohodlí. Celou budovu bude chránit speciální systémy, rozdílné typy skel i 68 hlubinných vrtů. Stavba nového centra digitalizace, vědy a inovací by měla být hotová během příštího roku.
Ačkoliv tmavé povrchy lépe pohlcují sluneční záření, uvnitř ostravské Černé kostky by horko být nemělo. „Všechna opatření a chytré technologie slouží k tomu, aby se u nás návštěvníci cítili příjemně. Černá kostka má být místem, kde je vždy dost čerstvého vzduchu a kde vás nebude obtěžovat horko, zima ani ostré slunce. Zkrátka prostorem, kde se můžete v klidu soustředit na to, kvůli čemu přicházíte, ať už chcete tvořit, hledat nové informace, nerušeně pracovat na svém projektu nebo si jen odpočinout u dobré knížky,“ uvedl ředitel Černé kostky Andrej Hamačko.
Na fasádě domu budou po celém obvodu takzvané pororošty, speciální kovové konstrukce, které fungují jako clony proti slunci. Bránit budou nejen horku, ale i tomu, aby ostré světlo svítilo lidem do očí nebo vytvářelo odlesky na monitorech počítačů.
Kromě stínícího roštu budou další bariéru tvořit také tři skleněné tabule. Prostorem mezi nimi se tak může ohřátý vzduch odvětrávat pryč. "Skla navíc nejsou po celém obvodu stejná. Každá strana budovy totiž v průběhu dne čelí jiné dávce slunečních paprsků. Severní fasáda proto dostala jiný typ zasklení než ta jižní, která je vystavená mnohem větší tepelné zátěži," doplnila mluvčí projektu Černá kostka Květa Geršlová.
Pomáhat budou také podzemní technologie. Pod budovou bude 68 vrtů hlubokých až 140 metrů. Rodinné domy mívají takový vrt jeden, případně dva. "Systém v létě ukládá přebytečné horko z budovy do země a z podzemí naopak čerpá chlad. V zimě se karta obrátí a systém ze země využije teplo nastřádané v létě. Teprve při extrémních mrazech nebo tropech výkon znásobí ještě tepelná čerpadla,“ dodala mluvčí.
Díky senzorům navíc dokáže stavba v reálném čase vyhodnocovat své prostředí a reagovat na vnější počasí i provoz uvnitř. V chladných ranních hodinách se například na fasádě automaticky otevřou větrací klapky, které nasají vzduch a budovu vyvětrají. Ve vývoji je rovněž systém, který pomocí kamer a umělé inteligence bude sledovat, kde je zrovna nejvíce lidí. Díky těmto datům počítač automaticky upraví teplotu, větrání nebo osvětlení.
Devítipatrová budova, která začala vznikat loni na jaře, patří k největším investicím Moravskoslezského kraje. Celkem má stavba vyjít na 2,6 miliardy korun. Hotová by měla být v příštím roce.
