Největším problémem nemocnic v Moravskoslezském kraji je nedostatek personálu a staří lékaři, míní politici

V kraji schází lékaři i nelékařský personál

Náměstek moravskoslezského hejtmana Martin Gebauer (ANO) řekl, že trvalou snahou je především zajistit všem dostupnost zdravotní péče a otázka personálního zabezpečení je stále aktuálnější. „Nedostatek lékařského i nelékařského personálu je stále jedním z velmi diskutovaných témat ve zdravotnictví, nejen v Moravskoslezském kraji, a pozornost se proto soustřeďuje rovněž na zajištění scházejících lékařů a nelékařského zdravotnického personálu ve zdravotnických zařízeních," uvedl Gebauer.

Chybí podle něj dětští i zubní lékaři, ale i psychologové a problém je se zajištěním lékařské pohotovostní služby. „Problematice lékařské pohotovostní služby a zajištění péče v určitých oborech bude třeba věnovat pozornost. Jedná se o celorepublikový problém," uvedl náměstek.

Péče zůstává dostupná

I přes nedostatek personálu se ale podle něj vedení kraje v úzké součinnosti s nemocnicemi, ambulantními lékaři či spolky podařilo zajistit zachování péče v potřebném rozsahu. Uvedl, že během celého volebního období se také dařilo modernizovat přístrojové vybavení i prostory nemocnic, například rozšířit počet magnetických rezonancí nebo vylepšit infektologické pracoviště Slezské nemocnice v Opavě.

Také podle krajské zastupitelky za Piráty Zuzany Klusové je dlouhodobě největším problémem nedostatek lékařského i nelékařského zdravotnického personálu. Řešení vidí například ve zvýšení atraktivity daných pracovních míst. Jako příklady jmenovala absolventské programy, nadstandardní možnosti dalšího vzdělání, tedy vzdělávací a rozvojové programy, či benefity, jako jsou bydlení nebo firemní školky.

Za dostupnost zdravotní péče jsou zodpovědné pojišťovny

Upozornila, že krajská samospráva ale nemá přímý vliv na dostupnost zdravotní péče v kraji, za kterou jsou přímo zodpovědné zdravotní pojišťovny. Kraj může jen ve svých nemocnicích tuto dostupnost zajišťovat i za cenu zvýšených nákladů nad rámec plateb z pojišťoven.

Jako největší pozitiva posledních let Klusová jmenovala finanční stabilizaci krajských nemocnic, které nejsou ve ztrátě, a zvýšení jejich kyberbezpečnosti. Bude potřeba zvýšit datovou propojenost nemocnic, zlepšit sdružené nákupy a investovat do nejmodernějšího vybavení.

Praktičtí lékaři stárnou

Krajská předsedkyně STAN Michaela Šebelová kromě nedostatku lékařů a sester považuje za problém také vysoký průměrný věk praktických lékařů pro dospělé, děti i dorost. Mezi nedostatky posledních let zmínila dočasnou destabilizaci dětského oddělení ve Frýdku-Místku i absenci zubní pohotovosti ve stejném městě, kde se kraj nedokáže dohodnout s místními stomatology. STAN vytvořilo v kraji společnou kandidátku s Osobnostmi pro kraj, lídrem je bývalý hejtman Ivo Vondrák.

„Ze strany odboru zdravotnictví musí dojít k výraznému zlepšení komunikace se zdravotnickým personálem - jde o partnery, kteří mají s krajem společný cíl, nikoliv o protivníky, kterým je třeba ukazovat sílu. Musí se zvýšit úsilí k tomu, aby jednotlivé nemocnice byly při různých příležitostech zastupovány jednotným vedením, například při jednotných nákupech, při vyjednávání s pojišťovnami, při komunikaci s nekrajskými zdravotnickými zařízeními," řekla Šebelová. Je podle ní nutná také citlivá restrukturalizace nemocniční péče s důrazem na maximální možné zachování poskytované akutní lůžkové péče a na rozvoj lůžek v péči následné.

Kladně v kraji hodnotí dostupnost a kvalitu péče. Jako příklady uvedla nové magnetické rezonance, nové oddělení šestinedělí v havířovské nemocnici, rekonstrukci pavilonu L v Opavě či rekonstrukce operačních sálů v Třinci a Krnově. Ocenila rovněž zřízení prvních TeleMedpointů.

Zanikající ambulance

Stejně jako v celém zdravotním systému se i moravskoslezské nemocnice potýkají se zvyšováním průměrného věku lékařů s dopadem na zhoršování dostupnosti lékařské péče a mnohde i rušení ambulancí, uvedl zastupitel za KSČM Josef Babka. Zhoršuje se podle něj personální zajištění ústavních pohotovostních služeb v lůžkových zdravotnických zařízeních. Zegativum KSČM považuje i nedostatečné personální zajištění lékařské služby první pomoci pro děti a dorost, dospělé i pro stomatologii.

Babka naopak ocenil posílení investic do budov, strojů a zařízení do krajských nemocnic. „Jsou zcela nezbytné pro přípravu na rozvoj počtu nemocných v návaznosti na rostoucí věk dožití a stárnoucí populaci," uvedl Babka.

Dostupnost zdravotní péče prostřednictvím krajských nemocnic je podle něj pro komunisty prioritou. „Nepřipustíme privatizaci zdravotnictví, podpoříme další investice do těchto nemocnic. Podpoříme i s finanční podporou vznik nových stomatologických ordinací, jakož i nových ordinací pro děti i dospělé. Požadujeme zachování lékařských pohotovostních služeb a navýšení dotovaného studia mediků ze strany ministerstva školství tak, abychom zajistili náhradu končící generace lékařů," dodal Babka.