Klasickou hudbu poslouchá pravidelně zhruba každý desátý Čech, na koncerty ale lidé vyráží spíše výjimečně. Roli přitom hraje cena, dostupnost i dramaturgie. Přesto má klasická hudba v Česku silné kořeny a Češi mají velmi blízko k odkazu skladatele Antonína Dvořáka, jak ukázal aktuální průzkum z března 2026 pro festival Dvořákova Praha. Zároveň však zůstává značný prostor pro to, aby si více lidí našlo cestu ke koncertnímu zážitku naživo. Sběr dat byl pro festival Dvořákova Praha realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Ke klasické hudbě mají lidé v Česku poměrně silný vztah – podle aktuálních dat ji pravidelně poslouchá přibližně každý desátý. Blízký je jim i odkaz skladatele Antonína Dvořáka, kterého podle březnového průzkumu pro festival Dvořákova Praha zná 98 % Čechů. Ve společnosti však stále zůstává prostor pro to, aby si k živým koncertům i ke klasické hudbě jako takové našlo cestu ještě více posluchačů. 

Hudbě se začal Patrik Červák z Českých Budějovic věnovat už ve čtyřech letech. Od flétny, přes klarinet a klavír nakonec skončil u dirigování. To mu ostatně předpověděla jeho první učitelka v umělecké přípravce. Jak vypadá práce dirigenta, a co je podle něj na klasické hudbě ojedinělé? I na to jsme se ptali v dalším dílu seriálu (Ne)obyčejní.