S rozvojem povinné školní docházky v průběhu 18. a 19. století stoupala potřeba kvalifikovaných učitelů. Základní vzdělání postupně začali zaštiťovat absolventi tzv. učitelských ústavů. V Příboře byla takováto pedagogická škola založena záhy po prvním učitelském ústavu na Moravě v Brně a stala se místním centrem vzdělanosti. Více se o ní dozvíte v dalším díle naší série Drbna historička.

Frýdek-Místek vstupuje do nového roku se změnami ve vedení města i bezpečnostních složek. Zastupitelé schválili jak nového náměstka pro oblast školství, tak jednomyslně potvrdili nového ředitele městské policie. Město si od obou změn slibuje lepší bezpečnost i kvalitu veřejných služeb.

Školství bylo jejich posláním, vášní i každodenním světem – a i když už dávno neotvírají kabinet, myšlenkami jsou mnozí z nich ve školách dodnes. Bohumín na své pedagogy a pracovníky škol nezapomíná a letos je pozval na slavnostní setkání u příležitosti jejich kulatých a půlkulatých životních jubileí.

Moravskoslezská metropole dlouhodobě podporuje takzvané odborné pozice v základních školách, zejména tedy školní psychology nebo sociální a speciální pedagogy. Dotace, která ročně čítá zhruba 15 milionů korun, se městu vyplácí. Odborníci pozitivně ovlivňují záškoláctví i počet dětí, které nejsou schopny dokončit základní vzdělání.

V minulých dnech se na veřejnosti objevila anonymní petice, jejímž prostřednictvím rodiče žáků informují o údajných podmínkách na opavské základní škole Edvarda Beneše. Upozorňují především na častou fluktuaci vyučujících, ale také na údajný zákaz opouštění tříd o přestávkách, nálepkování žáků na chytré a hloupé a chybějící papír na toaletách. Názory, které jsou v petici uvedeny, označuje město Opava, které je zřizovatelem školy, za nepravdivé a hrubým způsobem poškozující školu i její ředitelku. Znepokojení rodiče naopak požadují její odvolání.

Tragédie, ke které došlo na okraji Moskvy, nemusí být ojedinělou událostí. Podle egyptologa Miroslava Bárty může podobných útoků na etnické Rusy na jejich území přibývat. Nejen o tom mluví v dalším díle podcastu Nový svět, kterým provádí společně s Martinem Kovářem a Michalem Půrem. O stavu společnosti nejen u nás, ale také v Rusku, se rozpovídal také v rozhovorovém seriálu Bez servítků na Drbně.