Průměrná délka spánku českých školáků se poprvé dostala pod hranici osmi hodin, řada dětí žije ve spánkovém deficitu. Zjištění přinesla dlouhodobá mezinárodní studie HBSC, na jejímž zpracování se v České republice podílejí vědci z Univerzity Palackého v Olomouci. Odborníci upozorňují na stále pozdější čas, kdy děti usínají. Jako variantu ke zvážení upozorňují na možnost posunutí začátku výuky ve školách.

Dopady digitálních technologií na duševní a tělesnou pohodu dospívajících nejsou jednoznačné. Záleží na osobnosti, pohlaví i způsobu využívání. Odborníci z Masarykovy univerzity při příležitosti Dne bezpečnějšího internetu, který připadá na dnešní den, varují před zobecňováním účinků.

Ostravští vědci učinili zásadní průlom v časné diagnostice a případné léčbě zraku předčasně narozených dětí. S pomocí umělé inteligence dokáží rychleji a spolehlivěji odhalit závažné onemocnění sítnice a významně tak snížit riziko slepoty u ohrožených dětí.

Hutnictví a k němu přidružený těžký průmysl byl od devatenáctého století neodmyslitelnou součástí regionu. V posledních letech ovšem dochází k jeho výraznému útlumu, k výrobě energie místo fosilních paliv slouží řada alternativních zdrojů. Těžební společnost OKD přislíbila, že těžbu na svém posledním činném dole ČSM ukončí na přelomu roku 2025 a 2026. Vědkyně z Ostravské univerzity proto chtějí v rámci projektu REFRESH zaznamenat vzpomínky pamětníků.

Studující z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pomáhají mapovat následky zářijové povodně v povodí Opavy. Během několika týdnů projdou zhruba sto kilometrů dlouhý úsek koryta řeky, která na Bruntálsku a Opavsku v polovině září napáchala největší škody. Obdobný výzkum univerzita provedla už v roce 1997, výsledky proto může porovnat.

Po mnohaleté spolupráci prokázal výzkumný tým složený z odborníků z Ostravské univerzity a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava přítomnost mikroplastů v lidské plodové vodě. Odbornou studii vědci loni na podzim publikovali v prestižním časopise Chemosphere. Jejich práce byla oceněna také na domácí půdě, v půlce října převzali historicky první Cenu rektorů ostravských univerzit v oblasti tvůrčí činnosti. Cenu doprovázel také šek na 100 tisíc korun.

„Když se mě doma děti ptají, co dělám v práci, říkám jim, že se zde snažíme zachránit svět,“ říká s úsměvem o náplni své pracovní činnosti Stanislav Mišák, ředitel ostravského Centra energetických a environmentálních technologií (CEET). Centrum je vysokoškolským ústavem Vysoké školy báňské - Technické Univerzity Ostrava.

Aktuální etapa dlouhodobého mezinárodního průzkumu životního stylu dětí prokázala v České republice výrazně znepokojivé výsledky ve spojitosti se školní výukou a atmosférou ve vzdělávacích institucích. Řešitelský tým z Univerzity Palackého například zjistil, že značná část dětí se cítí pod tlakem, nedůvěřuje učitelům a v neposlední řadě nevnímá podporu u svých vrstevníků. V této kategorii jsou hodnoty nejhorší ze všech 45 zemí zapojených do studie.

Dospívající tráví na sociálních sítích a hraním online her čím dál více času. Mezi jedenáctiletými dětmi v Česku přibývá těch, které jsou na těchto činnostech závislé. Poukazují na to data, která jsou součástí rozsáhlé studie Světové zdravotnické organizace (WHO). Data výzkumníci shromáždili mezi dětmi z České republiky ve věku 11 až 15 let, následně je srovnali s dalšími 280 tisíci dětmi ze 44 zemí světa. 

Kde je v Ostravě nejtepleji? Na tuto otázku se v posledních letech snažili odpovědět odborníci z Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO. Vědci pomocí družic zkoumali teplotu zemského povrchu v Ostravě. Zajímaly je také odchylky od průměrné povrchové teploty v létě a zimě. Výsledky zaznamenali i do map, které jsou nově k dispozici také veřejnosti.