Když pomoc dorazí pozdě, už nebude koho zachraňovat, vzkazují vyplavení podnikatelé ze severu Moravy

„Když pomoc dorazí pozdě, už nebude koho zachraňovat."

Řada firem a živnostníků zasažených povodněmi na státní pomoc nedosáhne, přitom sami neměli možnost, jak povodním předejít, tvrdí zástupci Asociace OBNOVA 2024+. 

„Potřebujeme výrazně rozšířit a zrychlit pomoc firmám a živnostníkům a zbavit ji administrativních překážek. Když pomoc dorazí pozdě, už nebude koho zachraňovat. Současně je nezbytné, aby se konečně urychlilo systematické budování protipovodňových opatření a nezůstalo jen u obecných prohlášení,” vyzval René Sommer ze společnosti Kofola, který iniciativu založil. 

V rozpočtu chybí peníze na protipovodňová opatření, míní asociace

Členové iniciativy žádají zástupce vlády o společné jednání ještě v průběhu ledna. Chtějí být tako zapojeni do přípravy dalších kompenzačních opatření a do plánování a realizace protipovodňových opatření. 

V letošním státním rozpočtu podle asociace není dostatek peněz na protipovodňová opatření, ministerstvo životního prostředí pouze požádalo o dodatečné uvolnění jedné miliardy korun na protipovodňová opatření v roce 2025, což je málo. „Realizaci protipovodňových projektů je potřeba akcelerovat a ne rozložit v čase na dalších deset až 15 let, jak ve své analýze předpokládá MŽP. Ve strategii odhadlo náklady na potřebná opatření na 28 až 34 miliard Kč a tempo investic jen na dvě až tři miliardy Kč ročně," uvedla asociace.

Výborný kritiku odmítá

Ministr zemědělství uvedl, že protipovodňová opatření stát zařadí mezi stavby ve veřejném zájmu. „Příští týden podepíšeme v Krnově memorandum o urychlení realizace ochrany Krnova, na jaře začneme stavět v Zátoru, na Nové Heřminovy máme územní povolení… tak moc té kritice nerozumím," napsal dnes Výborný v reakci na síti X.

Pojišťovny nás nepojistí, nemáme se jak chránit, vzkazují živnostníci

Slibovaná protipovodňová opatření více než čtvrtstoletí od prvních velkých povodní v roce 1997 stále chybí, míní Sommer. Ačkoliv se podle něj stát v minulosti zavázal oblasti proti povodním ochránit, firmy ležící v záplavovém území jsou často nepojistitelné.

„Pojišťovny nás nepojistí, ale když nebudeme mít sjednané pojistky, banky nám neposkytnou investiční úvěry, u nichž je vyžadováno ručení s vinkulací pojistného. Rovněž nás mine veškerá pomoc z fondů Evropské unie, která je podmíněna nejen pojištěním provozů, ale i umístěním mimo záplavovou oblast Q100,“ přiblížil majitel společnosti ELASTEX Jan Jendřejek.

„Řada firem na bezúročnou půjčku nedosáhne, vstupní limit je zbytečně vysoký."

Škody po povodních, které zasáhly především Moravskoslezský a Olomoucký kraj, se podle odhadů vlády vyšplhaly takřka na 70 miliard korun. Některé podniky na severu Moravy přitom velká voda vyplavila už poněkolikáté. „V roce 1997 jsme v halách měli metr vody. Loni na podzim jsme raději zabezpečili provoz až do metru a půl, ovšem prohnala se tudy dvouapůlmetrová vlna. Jednu halu odnesla, druhá hala spadla,” shrnul ředitel nábytkářské firmy IKTUS Zdislav Janča.

Zátorská firma musela v důsledku propustit třetinu zaměstnanců. Na bezúročný úvěr Povodňový restart 2024 ale podle Janči nedosáhla. Společnost má totiž vlastníka v zahraničí a formálně spadá do kategorie velkých podniků, přestože před povodní zaměstnávala 90 lidí.

„Půlmilionový vstupní limit pro bezúročnou půjčku je zbytečně vysoký. Řadě živnostníků zasažených povodněmi by na obnovu podnikání stačilo i 250 tisíc, nechtějí si půjčovat víc,” řekla Hana Hudáková z Asociace OBNOVA 2024+. Úvěr podle Hudákové navíc zcela opomíjí malé i střední podniky v oblasti zemědělství a energetiky. Ty přitom na znehodnocené nebo kontaminované půdě nemohou fungovat.