Městské nemocnici Ostrava se od vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině podařilo obsadit zhruba 80 procent pracovních míst, které uprchlíkům nabídla. Po zahájení války otevřela zhruba 30 pracovních pozic, a to nejen pro lékaře či nelékařský zdravotnický personál, ale také pro dělnické profese. Novinářům to řekla mluvčí zdravotnického zařízení Andrea Vojkovská.
"Vzhledem k nedostatku lékařů, zejména v některých oborech, jako je například geriatrie, jsme rádi za každého lékaře. Nicméně délka období, než se tito ukrajinští lékaři stanou rovnocennými našim lékařům, je příliš dlouhá a jejich úspěšnost ještě k tomu není velká. Skutečným přínosem jsou až ve chvíli, kdy zvládnou aprobační zkoušku a začnou se plnohodnotně začleňovat do lékařských týmů," uvedla náměstkyně pro řízení lidských zdrojů a správu Kateřina Kyselá.
Nemocnice postupně přijala šest ukrajinských lékařů, čtyři ženy na geriatrii a internu a dva muže na kardiologii. Pět lékařů v nemocnici nadále pracuje, jedna lékařka ukončila pracovní poměr vloni.
"Jedna z lékařek je již na úrovni našich absolventů a je zařazena do specializačního vzdělávání, tedy předatestační přípravy. Má za sebou celou aprobační zkoušku," uvedla mluvčí. Doplnila, že další z lékařů by na jaře měl absolvovat ústní závěrečnou aprobační zkoušku.
"Dva lékaři jsou v běhu praktické části aprobační zkoušky, to znamená, že absolvují šestiměsíční povinné praxe. Jedna lékařka bude absolvovat bohužel třetí pokus písemné aprobační zkoušky," uvedla mluvčí. Připomněla, že dokud lékaři nesplní všechny zákonem dané požadavky, pracují v nemocnici na základě povolení ministerstva zdravotnictví k výkonu odborné praxe lékaře v České republice, a to pod přímým odborným vedením.
Jednou z ukrajinských lékařek, která už má hotovou aprobační zkoušku a vypomáhá na geriatrii, je Tetjana Javnyková pocházející z Kremenčuku. Na Ukrajině pracovala v nemocnici na příjmové ambulanci a posledních pět let jako kardioložka v ambulanci. Aktuálně zahájila specializační vzdělávání v oboru vnitřní lékařství.
Javnyková uvedla, že během svého pobytu v Česku získala spoustu praktických, ale hlavně teoretických informací z oblasti interny. "Cítím se výrazně komfortněji. Zatímco na začátku jsem pracovala striktně pod dozorem staršího lékaře, v tuto chvíli už pracuji nejen samostatně, ale můžu také sloužit služby, což je možné až po složení celé aprobační zkoušky," uvedla lékařka. Dodala, že ji nyní čekají stáže a kurzy, které musím stihnout absolvovat do 2,5 roku. "Potom budu dělat kmenovou zkoušku z vnitřního lékařství a až následně budu skládat atestaci. Vlastně si opakuji postup, který jsem už zvládla na Ukrajině, kde jsem byla na úrovni složené kmenové zkoušky z kardiologie," řekla Javnyková. Dodala, že aprobační zkouška byla náročná. "Potrápila mě i písemná část zkoušky, ale nejtěžší byla ta ústní."
Kromě lékařů nemocnice od začátku války přijala 11 zdravotních sester, osm z nich v nemocnici pracuje dosud. Podobně jako u lékařů sestry fungují pod odborným vedením. "Ukrajinští zaměstnanci nastoupili také na některých z dělnických profesích, například jako výpomoc v kuchyni, zahradnice, uklízečky a podobně, zde je ale fluktuace vyšší," řekla Vojkovská.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
