Počet míst na gymnáziích v Moravskoslezském kraji je za současné situace dostačující. Zvyšovat by se mohl v případě, že se školy dokáží přizpůsobit moderním trendům a sladit krok s potřebami společnosti. Napomoci by tomu mohl větší tlak na sebevzdělávání pedagogů i jejich větší konkurence na trhu práce. Novinářům to řekl ředitel Wichterlova gymnázia v Ostravě Jan Netolička.
"To znamená, že gymnázium nefunguje jako gymnázium před 40 lety, ale že je schopné připravovat žáky a dávat jim všeobecné vzdělání, ale takové, jaké odpovídá požadavkům roku 2024. V takovém případě by gymnázií mohlo být o něco více, ale obsah vzdělávání a jeho forma by se musela posunout. Pokud vycházím ze současného stavu, tak je rozdělení velmi dobré," míní Netolička.
Podle mluvčí Moravskoslezského kraje Nikoly Birklenové se v regionu letos hlásilo na střední školy 10.766 žáků devátých tříd. "Z nich bylo přijato 10.336 uchazečů, což je 96 procent, víc než byl podle ministerstva školství celorepublikový průměr, který činil 93,9 procenta. Celkem 430 uchazečů nebylo v kraji přijato," uvedla mluvčí.
Ve druhém kole přijímacího řízení přitom mají uchazeči šanci se dostat i na čtyřletá gymnázia, 34 míst jich je k dispozici na krajských a 81 na soukromých školách, 97 míst je volných i na lyceích.
"Potřebujeme připravovat děti na svět, ve kterém nikdo dneska nikdo neví, jaká povolání budou, jaká povolání zaniknou a jaká naopak vzniknou. Potřebujeme dávat dětem kromě tvrdého vzdělání a základů jednotlivých oborů i měkké kompetence, digitální kompetence a sadu nástrojů proto, aby dokázaly uspět ve světě za 20 let bez ohledu na to, jaký obor si vyberou," míní Netolička.
Podle něj se gymnázia tímto směrem většinou posunují, ale pomalu. "Setrvačnost ve školství je nejzásadnější faktor, jaký ho ovlivňuje. Pedagogové mají zafixovaný nějaký režim. Noví pedagogové, kteří přichází z univerzit, jsou hodně často vychováni tím režimem, který je zpátky semele do toho systému. Pokrok a posun tam v každém případě je, ale je mnohem pomalejší než v reálném světě," řekl Netolička.
Podle něj je dobrým příkladem umělá inteligence. "Osvícené pedagogy to na školách chytlo od začátku a snaží se to sledovat. Nicméně stále existuje velká skupina pedagogů, kteří se práci s umělou inteligencí zuřivě brání. Jsme ve školství ještě pořád v režimu, kdy přesvědčujeme spoustu pedagogů, aby s ní zkusili pracovat, a přitom už máme třetí generaci umělé inteligence od toho původního ChatGPT. Během roku došlo ke třem změnám a ve školství ještě nestačíme zachytit ani tu první," uvedl Netolička.
Podle něj musí být učitelské programy více zaměřené na to, aby se učitelé jako třeba lékaři či právníci vzdělávali také sami. "Sebevzdělávání pedagogů je jediným možným krokem, protože systém je nebude stíhat učit věci tak rychle," podotkl ředitel. Napomoci tomu podle něj mohou ředitelé i nastavení síly trhu, kdy si ředitelé budou moci vybírat pedagogy a také je budou schopni odpovídajícím způsobem finančně ohodnotit. "Pokud si vedení školy může pedagogy vybrat a také je zaplatit, tak vzniká konkurenční prostředí, které lidi automaticky posouvá dál," dodal.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
