Moravskoslezští hygienici od loňského vypuknutí epidemie žloutenky typu A zaznamenali za rok 289 případů nákazy. Nejvíce, 237, jich bylo v Ostravě, hlavně v místech, kde žijí lidé se zhoršenými hygienickými návyky. Z krajského města se epidemie rozšířila do dalších okresů i okolních krajů - Zlínského a Olomouckého. Díky rozsáhlým opatřením i očkování se počet nových případů snižuje, uvedli hygienici. Epidemie ale bude oficiálně považována za ukončenou až ve chvíli, kdy se po dobu 100 dní neobjeví žádný nový případ.
Epidemie začala v regionu loni 22. dubna. Takzvanou nemocí špinavých rukou se nakazily hlavně děti do 12 let. Ačkoli většina pacientů měla mírný průběh onemocnění, byla nezbytná jejich izolace a léčba na infekčním oddělení, která navíc měla přispět k omezení dalšího šíření nákazy. Podle hygieniků to ale znamenalo velkou zátěž pro zdravotnická zařízení v kraji.
Hygienici kvůli epidemii museli rovněž vyjíždět do terénu a navštěvovat ohniska nákazy, kde prováděli nejen epidemiologická šetření, ale snažili se také vzdělávat rodiny. Hygienici vydali téměř 4000 rozhodnutí k protiepidemickým opatřením a úzce spolupracovali se školskými zařízeními, policií, orgánem sociálně-právní ochrany dětí, provozovateli ubytoven i zdravotníky z ambulantních a lůžkových zařízení.
Zdravotníci hygienikům pomáhali i při preventivním očkování. Praktičtí lékaři a Klinika infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava naočkovali více než 1200 lidí, kteří byli v přímém kontaktu s nemocnými. Kvůli zamezení šíření nemoci hygienici vyhlásili i mimořádná očkování proti žloutence, a to v nápravném zařízení a v bytovém domě v Ostravě, další pak souvisela s prevencí po záplavách.
Riziko šíření virové hepatitidy A se zvýšilo zejména v zaplavených oblastech Ostravy-Přívozu, kde byla epidemie žloutenky, a na Bruntálsku, kde povodně výrazně poškodily vodovodní infrastrukturu, uvedli hygienici. Při této příležitosti naočkovali 840 dospělých a 660 dětí, celkem tedy 1500 lidí.
Loni se v Moravskoslezském kraji žloutenkou nakazilo nejvíce lidí za posledních nejméně 20 let. Mezi příznaky onemocnění žloutenkou typu A patří zejména změna barvy stolice a moči, zežloutnutí kůže a očního bělma, nevolnost, nechutenství, zvracení, bolest pod pravým žeberním obloukem či bolesti zad a břicha. Lidé, kteří žloutenku prodělali nebo jsou proti onemocnění očkováni, jsou celoživotně chráněni.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám