Ročně v naší zemi onemocní asi 2500 osob rakovinou slinivky, úmrtnost je vysoká, říká Ondřej Urban

V Česku odstartovala klinická studie, která zkoumá, zda je možné najít nádor slinivky břišní včas. Řeší citlivost testu, který by měl z krve pacienta odhalit případné přednádorové změny. Pokud se účinnost tzv. lipidomického testu prokáže, o jak velký pokrok v diagnostice půjde?
Problematikou včasného záchytu karcinomu pankreatu (pozn. red.: jinak používána zkratka CP) v léčitelném stádiu se zabývají výzkumné týmy na celém světě. Zatím však nebyl vyvinut krevní test, který by spolehlivě CP v časném stádiu zachytil. My jsme právě zahájili studii LIPIDICA, která zkoumá přesnost testu, který vyvinul tým profesora Holčapka z Pardubic. Tento test diagnostikuje změny ve spektru tuků (pozn. red.: lipidů) v krvi, které jsou spojeny s nádorovým onemocněním. Pokud se přesnost testu ve studii potvrdí, bude to znamenat zásadní změnu v diagnostice. V současné době se totiž musíme spoléhat na zobrazovací metody, které nelze aplikovat na celou populaci. Naopak na odběr krve každý z nás občas dorazí.

Rakovina slinivky je označovaná jako jeden z nejzákeřnějších nádorů. Proč tomu tak je?
Je tomu právě proto, že ji diagnostikujeme pozdě. Velmi časná stádia lze vyléčit operací ve spojení s onkologickou léčbou, většinou chemoterapií. Pozdní stádia již operovat nelze a prognóza těchto nemocných je proto nepříznivá.

Je pravdou, že je rakovina slinivky bezpříznaková? Jak ji včasně odhalit?
Ano, je to pravda. Klasické příznaky jako jsou bolest břicha, váhový úbytek a zežloutnutí jsou většinou známkou pokročilého onemocnění. Proto se musíme soustředit na osoby bez příznaků a provádět u nich poměrně složitá vyšetření, která slinivku zobrazují. Jedná se zejména o endoskopickou ultrasonografii a magnetickou rezonanci, které je nutné opakovat v pravidelných intervalech. Protože toto nelze nikde na světě realizovat u celé populace. Vybíráme osoby, o kterých víme, že jsou zvýšeně ohrožené.

Jak velkého počtu pacientů ročně se rakovina slinivky týká?
Ročně v naší zemi onemocní asi 2500 osob. Může se to zdát ve srovnání s jinými nádory málo, ale úmrtnost je velmi vysoká.

U jak velkého počtu pacientů se daří rakovinu slinivky zachytit hned v nástupu?
U přibližně deseti procent nemocných lze chirurgicky nádor zcela odstranit. To je podmínkou léčebného úspěchu. Za ten však považujeme významné prodloužení života v řádu let. Skutečné vyléčení je méně časté.

Dochází k vzestupu počtu pacientů?
Ano, trendy jsou nepříznivé, nejen u nás, ale ve všech západních zemích. Předpokládá se, že kolem roku 2030 bude CP druhým nejčastějším smrtícím nádorem.

Známe přesnou příčinu, případně důvody, kterými její vznik „podporujeme“?
Hlavní ovlivnitelné rizikové faktory jsou kouření, obezita a nedostatek pohybu.

Jde označit aktuálně nějakou rizikovou skupinu?
Ano, hovoříme o bezpříznakových osobách. Zaprvé jsou to osoby, v jejichž rodině jsou nejméně dva příbuzní s nádorem slinivky břišní. Zadruhé jsou to osoby, u kterých byla zjištěna genetická mutace, spojená s rizikem karcinomu pankreatu.

Pokud by kdokoliv chtěl mít jistotu, že se ho onemocnění aktuálně netýká, je nyní nějaká možnost testu pro širokou veřejnost, nebo jsou testovány pouze rizikové skupiny?
Možnost testu pro širokou veřejnost není, a to nikde na světě. Používané metody nejsou pro provádění vyšetření v běžné populaci vhodné. Tuto situaci ale může změnit výsledek naší studie, na který si musíme tři roky počkat. Pokud však má pacient příznaky, pak je samozřejmě ihned vyšetřen.

Jak by se měl zachovat člověk, který má pocit, že patří do rizikové skupiny?
Nejjednodušší je vyplnit dotazník na stránkách České gastroenterologické společnosti, která program časného výskytu celostátně organizuje. Dotazník se odešle do centra, ze kterého tazateli sdělíme jasnou informaci, je-li ohrožen.