DRBNA HISTORIČKA: Příbor není jen Freudovým rodištěm

Pravděpodobně v roce 1700 by dostavěn klášter, jehož stavba byla iniciována Karlem II. z Lichtenštejna. K pravidlům piaristického řádu totiž patřilo, že budovy v nichž působili platil ten, kdo je pozval. Řeholní řád založený koncem 17. století byl v Čechách velmi populární, tudíž jim bohatá šlechta ochotně ráda něco postavila. A Lichtenštejni patřili k těm nejbohatším, což se koneckonců nezměnilo dodnes, kdy je Lichtenštejnský kníže zdaleka nejbohatším monarchou celé Evropy, i když mu český stát jeho moravské majetky nikdy nevrátil.

V jihomoravském Mikulově piaristé založili svou první “pobočku” mimo Itálii. František z Dietrichštejna, první kardinál na stolci olomouckého biskupa a někdy také přezdívaný “moravský král” pro svou moc, totiž po porážce českých stavů řešil svízel s rekatolizací země. Protestantské, utrakvistické a českobratrské zvyky se totiž nemohlo podařit lidem z hlav vymýtit jedním štemplem na úředním dokumentu.

Piaristický řád se za tímto účelem specializoval na soft power k přesvědčování prostého lidu. Piaristé zakládali školy, kde vyučovali nejmladší generace v rámci všeobecného vzdělání také správné katolické věrouce. Kardinál Dietrichštejn se navíc dobře znal se zakladatelem řádu Josefem Kasalanským. S trochou nadsázky lze říci, že piaristé navazovali na jezuity a byli jejich jemnější verzí.

Díky Dietrichštejnovi se kromě Mikulova usadili na řadě dalších moravských a posléze i českých lokalit. Jednou z nich byl i Příbor, kde piaristé v nově vystavěném barokním klášteře provozovali gymnázium. Po jejich školách byla velká poptávka, takže se jim dařilo i po úspěšné rekatolizaci českých zemích, kdy např. z mohutné husitské tradice zbylo jen pár tajně přechovávaných knih a památka na svátek Mistra Jana Husa.

Konec piaristům naopak přineslo osvícenství a zátah Josefa II. právě proti řeholním řádům.

Příborský klášter však nadále sloužil vzdělávacím účelům. Gymnázium v něm bylo ještě několikrát obnoveno a zrušeno v 19. století, bez ohledu na piaristy, a následně zde vznikl v roce 1875 učitelský ústav. Šlo o dobovou verzi dnešních pedagogických fakult, byť se principiálně jednalo o střední školu, která však připravovala drtivou většinu učitelů měšťanských škol, tedy základních. V Příboře šlo o druhý český učitelský na Moravě hned po tom brněnském. Až pak vznikly obdobné instituce v Kroměříži, Olomouci a Přerově.

Dnes je možné v rámci návštěvy muzea situovaného uvnitř kláštera obdivovat typickou barokní architekturu kláštera pod nímž je podepsán italský architekt Giovanni Pietro Tencalla. Ačkoliv nedosáhl rafinovanosti Jana Blažeje Santiniho-Aichela, který stojí za předními barokními památkami v Česku, je i tak jeho piaristický klášter krásnou ukázkou typického moravského baroka.