Úterý 12. 8. 2025 | Svátek má Klára
Dnes, 07:00
Jednu z největších hradních zřícenin u nás zná v kraji asi každý. Za vybudováním hradu Hukvaldy stál německý rod Hückeswagenů, jeho první člen na Moravě, říšský hrabě Arnold však tady byl nejspíše dříve než hrad, který pravděpodobně založil až jeho vnuk.
Německá kolonizace byla běžnou součástí života ve středověku na moravsko-slezském pomezí. Tak jako skoro ve všech okrajových částech českých zemí, kam začali proudit němečtí kolonisté, zakládali vesnice a přinesli i své právní znalosti. Někteří se počeštili, jiní zůstali u německého jazyka. Dvojjazyčnost tak byla typická pro podstatnou část českého území takřka po tisíc let a její historie se začala psát právě během středověké kolonizace.
Neobvyklými cestami osudu se do regionu dostal i hrabě z Porýní, Arnold z Hückeswagen. Vše začalo ve vysoké politice, když se král Přemysl Otakar I. pokoušel dobře provdat svou nejmladší dceru Anežku, později svatořečená jako sv. Anežka Česká.
Po neúspěšném vyjednávání se Štaufy se jako nápadník objevil dokonce mladý anglický král Jindřich III. Jak známo, žádný sňatek Anežky neklapnul a pravděpodobně z určitého zoufalství odešla raději do kláštera, aby odstartovala parádní církevní kariéru, která ji vynesla až na české padesátikorunové bankovky, bohužel nyní už zrušené.
Sobota, 26. července 2025, 09:30
Městečko Příbor je všude známo jako rodiště zakladatele moderní psychologie Sigmunda Freuda. Ovšem najdeme zde i jednu zajímavou historickou stavbu. Přímo uprostřed města se nachází bývalý piaristický klášter.
Právě Arnold z Hückeswagen byl určen jako vyjednavač sňatku u českého dvora a ačkoliv se sňatkovou diplomacií to nedopadlo, i tak ho český král odměnil pozemky na Moravě. Záhy pak přesídlil do Starého Jičína. Kolik času zde reálně trávil nevíme, ale pravděpodobně alespoň po určitou dobu se jednalo o jeho hlavní sídlo, jelikož zde vydal listinu v níž dává vesnici Rhöndorf rytíři Gerlachovi zvaném Ogira.
Pokud by chtěl někdo Rhöndorf navštívit, musel by se vydat na cestu přes bývalé hlavní město západního Německa Bonn, kde nedaleko leží. I na takovou vzdálenost se ve středověku úřadovalo a bez použití internetu. Když listinu sepsal na Starém Jičíně, pravděpodobně zde pobýval a cestu do své původní državy neplánoval, nicméně se jedná jenom o domněnku, jelikož Arnolda zmiňuje v tomto období jen 7 listin, což neposkytuje příliš detailních informací.
Jedna z nich při tom o něm hovoří s přívlastkem Hugensvald, což se někdy interpretovalo jako z Hukvald, čili by se mohlo zdát, že už zde založil známý hrad.
Jenže dnes historikové soudí, že Hukvaldy byly založeny až jeho potomky, především se jednalo o záměr jeho vnuka Jindřicha, až v 80. letech 13. století, kdy už rod přesídlil do Příbora, a prodal své panství olomouckému biskupovi, aby jeho část pak přijal jako léno.
Středověk je zkrátka stále trochu zahalen mlhou stovek let, které nás od něho dělí a tak neznáme skutečné detaily celého příběhu, jak se německý hrábě ve službách anglického krále dostal na východ Moravy, aby zde po něm byl pojmenován dnes největší hrad široko daleko. Dokonce možná ani po něm pojmenován nebyl, vše mohlo být trochu jinak, což se s jistotou nikdy nedovíme.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
