Čtvrtek 19. 2. 2026 | Svátek má Patrik
Před 105 lety se v Moravské Ostravě poprvé otevřely dveře první české obecní veřejné knihovny a čítárny. Z nenápadného začátku s devatenácti návštěvníky v první den se postupně stala druhá největší městská knihovna v Československu. Dnes její tradici nese Knihovna města Ostravy.
V únoru 1921 se čtenářské veřejnosti poprvé otevřely dveře první české obecní veřejné knihovny a čítárny v Moravské Ostravě. Její vznik navazoval na přijetí Zákona o veřejných knihovnách z roku 1919, který měl v Československé republice prohloubit vzdělanost všech vrstev obyvatelstva. Zřízení knihovny silně podporovali městští zastupitelé v čele s Janem Prokešem, tehdejším správním komisařem a pozdějším ostravským starostou.
Nová instituce sídlila v dnešní Purkyňově ulici v budově bývalé německé školy, kde sdílela prostory s německou veřejnou knihovnou. V roce 1921 činilo zápisné 10 korun, vystavení legitimace stálo 2 koruny a vypůjčení jednoho svazku 20 haléřů. První den přišlo 19 zájemců. Na konci prvního roku už měla knihovna 489 čtenářů, kteří si vypůjčili 9 875 svazků. Fond tehdy zahrnoval 4 621 knih.
Součástí byla také veřejná čítárna, která si rychle získala oblibu. Jen během prvního roku ji navštívilo 31 427 lidí. Brzy vzniklo i oddělení pro mládež se 181 svazky.
Zásadním milníkem se stal rok 1930. Ústřední knihovna v Moravské Ostravě se tehdy přestěhovala do paláce moravskoostravské spořitelny na dnešním náměstí Edvarda Beneše. Už ve 30. letech se stala druhou největší městskou knihovnou v celém Československu. V této budově působila až do roku 1996, poté se přesunula do současného sídla na ulici 28. října u Sýkorova mostu.
V čele knihovny stál od roku 1921 městský knihovník Bohuslav Šída, který měl zkušenosti z Belgie, Velké Británie, Francie a Německa. Funkci zastával do roku 1936, kdy odešel na vlastní žádost. Od roku 1929 jej totiž zaměstnávala také práce člena moravskoslezského zemského výboru v Brně. Jeho osud tragicky poznamenala druhá světová válka – na podzim 1944 byl zatčen gestapem a vězněn v Terezíně, kde zemřel.
Kořeny českého knihovnictví na území Ostravy však sahají ještě hlouběji do 19. století. Významnou roli sehrál spolek Beseda, založený v roce 1862. Právě jeho knižní fond se stal základem pozdější městské knihovny. Činnost spolku ukončili v roce 1941 němečtí okupanti.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
