DRBNA HISTORIČKA: Ostravu vlastnil husitský radikál. Dobrodruh Jan Čapek ze Sán se zde schovával po bitvě u Lipan
Dějiny města Ostravy se nepsaly jen kolem vysokých pecí. Před rozvojem industriálních provozů byla sice málo významným pohraničním městečkem, ale i tak občas vstoupila do velkých dějin. Jejím vlastníkem se v 15. století stal bouřlivák mezi husitskými radikály, Jan Čapek ze Sán.
Zmíněný vojevůdce patří mezi nejznámější husitské hejtmany. Jeho počínání však není lemováno jen úspěchy, ale také řadou porážek. V bitvě u Bánova například ztratil většinu svých vojáků a dodnes je tento vojenský střet považován za nejdrtivější porážku husitských polních vojsk. Jak víme ze školního dějepisu, husité nebyli zvyklí prohrávat kvůli vychytralé taktice vozové hradby, tu však u Bánova Jan Čapek ze Sán nestihl rozvinout. Pak už mu nezbývalo nic jiného, než s jízdními oddíly uprchnout a pěšáky nechat napospas uherským nepřátelům.
Podobně postupoval během rozhodující porážky husitských radikálů v bitvě u Lipan. Když jako zkušený válečník viděl, že bitva je prohraná, z pozice velitele jízdy opět velel k ústupu. Nechat se pobít nepřáteli nedávalo z hlediska vojenské taktiky smysl. Jenže jeho úprku z boje si všimlo národovecké hnutí pozdějších staletí a jalo se ho vykreslovat jako vrcholného zrádce husitství. Za všechna tato zpracování průběhu osudné bitvy zmiňme Maroldovo panorama porážky u Lipan, kde je prchajícímu Čapkovi ze Sán věnována značná pozornost.
Čelní představitel husitských radikálů se následně musel po drtivé porážce uklidit ze scény. Pokračoval ve své dráze profesionálního vojevůdce jako žoldnéř v Polsku. Jenže doma je doma, a tak se Čapek ze Sán rozhodl zakotvit v českých zemích, ale hledal místo mimo ústřední dění v Čechách.
Jako zrozené pro tyto účely se mu ukázalo Ostravsko, to v 15. století spadalo pod Hukvaldské panství. Tyto statky sice tradičně patřily olomouckým biskupům, ale v časech husitství tomu bylo jinak a s Hukvaldami čile kupčili husitští vojevůdci. Jan Čapek ze Sán si panství i s Moravskou a Polskou Ostravou koupil od Mikuláše Sokola z Lamberka kolem roku 1438.
Původem byl Čapek ze Sán z vesničky u středočeského Kolína a majetky hromadil na severu Čech, jenže se musel přizpůsobit situaci a přesídlení na jedno z největších moravskoslezských panství se mu hodilo jak pro svou periférní lokaci, tak pro blízkost k Polsku a Uhrám, kde se vojensky angažoval. Aby zapadl, podruhé se zde oženil s Hedvikou z Petřvaldu. V Ostravě pak nechal vybudovat vodní stav, který umožňoval lepší rozvod vody z řeky Ostravice k místním mlýnům.
Za jakých okolností zemřel nevíme, pravděpodobně však na hradě Hukvaldy nebo v jeho okolí. Dodnes však zůstává osobností, která se naprosto vymyká poměrům středověké společnosti. Z bezvýznamného šlechtice se totiž díky mimořádnosti husitské doby vypracoval ke klíčovým hráčům na politické mapě, který si mohl koupit rozsáhlé panství s mocným hradem uprostřed. Mimo jiné také velel válečné výpravě, která došla až k Baltskému moři a odtud si přivezl do Čech velblouda. Jak se onen velbloud dostal k Baltu zůstává otázkou. A přesídlit od Kolína k Ostravě byla také vzdálenost, kterou za celý život urazil jen zlomek lidí v celých středověkých dějinách.
