Kopřivnická Tatra psala historii automobilového průmyslu v českých zemích. Zároveň je považována za třetího nejstaršího stále fungujícího výrobce automobilů na světě po prvním Peugeotu a druhém Mercedesu-Benz. Na počátku stál příběh, který bychom dnes mohli rovnou označit za americký sen.

První polovinu 20. století doprovázel spor Československa a Polska o území Těšínska. Vyvrcholil podílem Polska na tragédii kolem mnichovské zrady, která je dnes dobře známou předehrou k vraždění během druhé světové války.

Když se v historickém kontextu hovoří o Řádu bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě, nejčastěji se vybaví obraz křižáků v bílých pláštích s černým křížem. Skutečná stopa této instituce v českém Slezsku je však mnohem komplexnější a zdaleka se neomezuje jen na svaté bojovníky. Naopak, historie řádu v regionu představuje fascinující vývoj od středověkého špitálního bratrstva přes barokní správce až po vizionáře v oblasti sociální péče a školství.

Berthold Bretholz se narodil roku 1862 v Příboře do židovské rodiny jako Salamon Berthold Bretholz. Studoval na univerzitě ve Vídni a na prestižním Institutu pro rakouský dějezpyt. Během studií ve Vídni přestoupil na evangelickou víru a kulturně se ztotožnil s německým prostředím. Brzy se vypracoval mezi respektované archiváře.

Šestnácté století představovalo pro evropské mocnosti „Zlaté století“. Zatímco Španělské království zlato ve velkém dováželo z Latinské Ameriky, Nizozemsko ho hromadilo pomocí zámořského obchodu. Habsburkové vládnoucí českému království takové štěstí neměli. Finanční situaci nepomáhaly ani excentrické záliby Rudolfa II., a tak nebylo divu, že na jeho dvoře bylo místo i pro alchymisty slibující bájnou transmutaci kovů. V tomto kontextu se prosadil polský šlechtic Michal Sendivoj, jehož působení na pomezí alchymistické tradice a empirického výzkumu zásadně ovlivnilo tehdejší chápání chemických procesů.

Moravskoslezský kraj, jak už název sám napovídá, se nachází na hranici dvou historických zemí. Už od vrcholného středověku se však region propojil pod značkou Koruna česká. Východní část však stále zůstala na hranici nejen s dnešním Polskem, ale také Uhrami. Hranice mezi královstvími se tak stala příležitostí k pašování.

Město, které se v druhé polovině 19. století rozrůstalo raketovou rychlostí, otevíralo prostor novým formám kapitalistického podnikání. Jedním z jeho průkopníků byl také Markus Strassman.

Městečko Příbor je všude známo jako rodiště zakladatele moderní psychologie Sigmunda Freuda. Ovšem najdeme zde i jednu zajímavou historickou stavbu. Přímo uprostřed města se nachází bývalý piaristický klášter.

Dnes už je pohled na stále fungující sokolskou organizaci jednoznačným ohlédnutím do minulosti. Její nejslavnější kapitola se začala psát po vzniku Masarykovy první republiky a nejinak tomu bylo v Ostravě.

Věž nad Štramberkem je viditelná z okolí na dlouhé kilometry. Pozůstatku hradní věže neřekne nikdo jinak než „Štramberská Trúba“. Na její dnešní podobě se podepsal především architekt, který dokončoval rovněž katedrálu sv. Víta na Pražském hradě.