Ostravská encyklopedie píše nové kapitoly. Archiváři mapují oběti německé okupace
Ostravané si o víkendu připomenou osmdesáté výročí konce druhé světové války. K tomuto historickému jubileu si Archiv města Ostravy připravil projekt, který mapuje osudy obětí nacistické okupace. V ostravské encyklopedii si zájemci nově přiblíží příběhy lidí, jež z moravskoslezské metropole pocházeli nebo zde za války pracovali.
Ostravský archiv si v souvislosti s osmdesátým výročím konce 2. světové války připravil novinku. Encyklopedie města Ostravy nově mapuje oběti okupace, které z krajského města pocházely nebo zde pracovaly. Většina z nich se navíc aktivně podílela na protinacistickém odboji a zahynula v koncentračních táborech. Podkladem pro zpracování jednotlivých hesel se stala kartotéka Českého svazu protifašistických bojovníků, dodala mluvčí ostravského magistrátu Gabriela Pokorná.
„Na úvod bylo zpracováno více než 200 hesel, jde zejména o osudy osob spojených s Přívozem, kde je situován i Archiv města Ostravy. Jedná se převážně o zaměstnance místních podniků, například dolu František a jeho dalších provozů, Přívozských závodů minerálních olejů, Českomoravských drah," popsala Pokorná.
Příslušná jména jsou k nalezení v kategorii osobnosti, kde se po kliknutí na seznamy otevře kapitola odboj 1939–1945. Databáze bude postupně rozšiřována o medailony obětí z dalších ostravských městských částí, slíbila mluvčí.
Při zkoumání historických pramenů archiváři například zjistili, že v Přívozských závodech minerálních olejů (pozdější Ostramo) byla na jaře 1941 zatčena téměř čtvrtina zaměstnanců. Továrna tak na nějakou dobu musela omezit provoz.
„Jejich prohřešky nebyly z dnešního pohledu závažné, jednalo se především o četbu a šíření protinacistických letáků a podporu rodin zatčených. Z asi 45 zatčených jich věznění nepřežilo 18. Mezi zatčenými bylo i sedm finančních úředníků, většina z nich patřila k československým legionářům. V roce 1952 byl obětem v areálu závodu odhalen památník," vysvětlila Pokorná.
Encyklopedie města Ostravy byla spuštěna v roce 2018 při příležitosti výročí sta let od vzniku samostatného československého státu. Je propojena v rámci unikátní sítě městských encyklopedií, jejímž základním kamenem je mateřská Internetová encyklopedie dějin Brna. Síť spojuje jednotný systém, vyvíjený od roku 2001 brněnským autorským kolektivem, databáze hesel pak vytváří samostatné týmy odborníků jednotlivých měst.
