„Bloudí pohledem po lidech, plným nenávisti. Je bledý, jako by si uvědomil blížící se konec.“ Tak popisovaly dobové noviny poslední chvíle Karla Hermanna Franka v roce 1946. Přesně před 80 lety začal proces, který měl potrestat jednoho z nejmocnějších mužů nacistické okupace, odpovědného za řadu zločinů proti obyvatelstvu, včetně vyhlazení obcí Lidice a Ležáky.

Areál za nádražím Opava západ připomíná nejen vojenskou minulost Opavy, ale také řadu dalších kapitol v historii města i celé země. Vznikl z nutnosti posilovat hranici rakouského mocnářství, pak nesl jméno prezidenta Tomáše G. Masaryka, stal se internačním lágrem Němců určených k odsunu i místem vzdoru proti sovětské okupaci v roce 1968.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa a zmařila naděje pražského jara. Ostrava se probudila do okupace už krátce po druhé hodině ranní.

Mnoho českých železničářů se během druhé světové války zapojilo do protinacistického odboje. Prováděli sabotáže, poskytovali informace i pomáhali při ukrývání lidí. Fašisté se proto velmi snažili odboj zlikvidovat, nikdy se jim to ale nepodařilo. Hrdinství českých železničářů dnes připomínají stovky pamětních desek. Kde všude jsou a kdo je na nich uveden? To se snaží zmapovat spolek nadšenců.

Mnoho českých železničářů se během druhé světové války zapojilo do protinacistického odboje. Prováděli sabotáže, poskytovali informace i pomáhali při ukrývání lidí. Fašisté se proto velmi snažili odboj zlikvidovat, nikdy se jim to ale nepodařilo. Hrdinství českých železničářů dnes připomínají stovky pamětních desek. Kde všude jsou a kdo je na nich uveden? To se snaží zmapovat spolek nadšenců.

Mnoho českých železničářů se během druhé světové války zapojilo do protinacistického odboje. Prováděli sabotáže, poskytovali informace i pomáhali při ukrývání lidí. Fašisté se proto velmi snažili odboj zlikvidovat, nikdy se jim to ale nepodařilo. Hrdinství českých železničářů dnes připomínají stovky pamětních desek. Kde všude jsou a kdo je na nich uveden? To se snaží zmapovat spolek nadšenců.

Osvobození Ostravy od německé okupace, kterého se tamní obyvatelé dočkali před 80 lety, 30. dubna 1945, předcházela rozsáhlá ostravská (také ostravsko-opavská) operace trvající takřka dva měsíce. Do boje se zapojilo přes 265 tisíc vojáků 4. ukrajinského frontu Rudé armády včetně příslušníků 1. čs. samostatné tankové brigády a čs. smíšené letecké divize. Proti stálo 150 tisíc vojáků německé armády.

Ostravané si o víkendu připomenou osmdesáté výročí konce druhé světové války. K tomuto historickému jubileu si Archiv města Ostravy připravil projekt, který mapuje osudy obětí nacistické okupace. V ostravské encyklopedii si zájemci nově přiblíží příběhy lidí, jež z moravskoslezské metropole pocházeli nebo zde za války pracovali.

Zatímco většina obcí dnešní České republiky se osvobození od německé okupace dočkala až v květnu 1945, obyvatelé Osoblažska vítali osvoboditele již v březnu. První osvobozenou obcí současné ČR byl Fulštejn, dnes Bohušov, a Matějovice v okrese Bruntál, a to 21. března 1945. O den později osvobodila Rudá armáda i nedalekou Osoblahu a okolí.

Letošní 80. výročí konce druhé světové války si Ostrava připomene besedami, výstavami a dalšími připomínkovými akcemi. Novináře o tom dnes informovala mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná. Program oslav 80. výročí osvobození Ostravy a konce války vyvrcholí 30. dubna tradičním pietním aktem u Památníku Rudé armády v Komenského sadech. Tentýž den se v kostele sv. Václava uskuteční ekumenická bohoslužba.