V ostravské zoo vzniká nový pavilon pro obojživelníky. Ubytuje stovky ohrožených živočichů
V ostravské zoologické zahradě vzniká nový pavilon pro obojživelníky, kteří patří k nejohroženější skupině obratlovců. Vyhubením je jich přímo ohroženo asi čtyřicet procent. Zoologové chtějí v novém pavilonu představit pestrost tohoto druhu a upozornit na jejich rapidní úbytek v přírodě.
Už před deseti lety ostravská zahrada v dolní části areálu otevřela expozici Mokřady. Ta slouží jako naučná stezka o místních obojživelnících. „Nyní hned za vstupem do zoo vzniká specializovaný pavilon pro obojživelníky z různých koutů světa," sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.
Nový domov pro ohrožené druhy ponese název Amphibiaria, s jeho stavbou se začalo počátkem roku. „Nejprve bylo nutné provést terénní práce, v současnosti už se betonují základy nového pavilonu. Přibližně v polovině října by měla být hotová stavba včetně technického vybavení a veškerých technologií. Náklady stavební část přesahují 22 milionů korun a investorem stavby je město Ostrava, které je zřizovatelem zahrady," vysvětlila mluvčí.
Interiéry budou naplněny terárii, akvárii a dekoracemi, chybět nebudou ani modely obojživelníků či informační systém. „Až z kraje roku 2026 budeme moci pracovat na dovozech a nezbytné karanténě stovek obojživelníků. Musíme si být jisti, že do nového pavilonu umisťujeme zdravá zvířata a nepřeneseme žádné patogeny, na které jsou obojživelníci mimořádně citliví. Zároveň budeme vybavovat a rostlinami osazovat jednotlivá terária a akvária, kterých bude přes 30. I to nějakou dobu potrvá, protože obojživelníky musíme přesunout do již biologicky fungujících a zdravých mikro-ekosystémů,“ uvedl ředitel zoo Jiří Novák.
Obojživelníci tvoří přechod mezi vodními a suchozemskými živočichy. U většiny druhů se vajíčko a larva vyvíjí ve vodě, dospělí jedinci pak žijí spíše na souši a do vody se vracejí v době rozmnožování. „Tito pozoruhodní živočichové nám ukazují, zdali žijeme ve zdravém životním prostředí, mají totiž velmi citlivou kůži, přes kterou se do jejich těla snadno dostanou škodlivé látky. Úbytek obojživelníků je tak varováním zhoršené kvality prostředí. Obojživelníci zkonzumují velké množství hmyzu, čímž napomáhají minimalizovat používání chemických prostředků k hubení škůdců například v zemědělství, v tropických oblastech zabraňují šíření nemocí, například malárie. Jsou rovněž důležitým článkem potravního řetězce, protože jsou predátory a zároveň kořistí," řekla Nováková.
Obojživelníci jsou vážně ohroženi hlavně ztrátou životního prostředí, změnou klimatu, znečištěním či používáním pesticidů. Na snižování jejich počtu se podílí i zavlečení nepůvodních druhů, lov pro restaurace a obchod se zvířaty. Od konce 80. let pak také vysoce nakažlivé infekční plísňové onemocnění chytridiomykóza. Zoo už nyní chová i některé exotické druhy obojživelníků a nový pavilon jí umožní představit mnohem širší paletu těchto zvířat.
