Bývalé vojenské újezdy a střelnice patří k vzácným lokalitám české přírody. Proč tato místa bez lidské péče zanikají a jak je udržet při životě, vysvětlují experti na management území z organizace Beleco Pavel Marhoul a Jiří Koptík.

V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky jsou podle několikaletého monitoringu ochránců přírody prokazatelně dvě vlčí teritoria. Jedna smečka se pohybuje mezi Vrbnem pod Pradědem a Jeseníkem v oblasti Medvědské hornatiny, druhá v oblasti Národní přírodní rezervace Praděd. Vyplývá to z výsledků projektu Život v jesenické divočině Společnosti přátel Jeseníků. Monitoring je založen na pozorování v terénu, fotopastech či genetických analýzách.

Herpetologové žádají vyšší ochranu bývalé skládky na Cvilíně v Krnově. Chtějí, aby lokalita byla prohlášena za přírodní památku. Několikaletý odborný průzkum totiž potvrdil výskyt chráněných či ohrožených druhů včetně kriticky ohrožené ropuchy krátkonohé. Dosavadní ochranná opatření vyprší v srpnu. Herpetolog Filip Šiffner navrhl, aby krajský úřad s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR zahájily kroky k vyhlášení Přírodní památky. Zatím ale není jasné, kdy úřad rozhodne.

S příchodem teplých měsíců panuje v přírodě sezona mláďat, s ní bohužel i každoroční vlna zbytečných zásahů lidí, kteří si myslí, že právě našli opuštěné zvíře. Nejčastější obětí lidské neznalosti bývají koloušci, tedy mláďata srnců a jelenů. Ležící malý srneček v trávě může působit bezmocně a ztraceně. Ve skutečnosti je ale většinou všechno v naprostém pořádku.

Jihoamerické kočkovité šelmy, které pobývají v ostravské zoologické zahradě, se těší z nového příbytku. Expozičně-chovatelský komplex Jižní Amerika pocházející z počátku 80. let totiž postupně prochází rekonstrukcí a úpravami. Jeho dominantou je velká průchozí voliéra La Pampa otevřená v roce 2020. Změny se nově dočkaly také malé kočky. Jaguarundi a oceloti slaništní nyní pobývají ve výbězích, jež věrně kopírují jejich přirozené prostředí.

Ostravští zoologové se radují. V zahradě se už několik dní zabydluje samice lva indického původem ze Švédska. Chovatelé doufají, že se po aklimatizaci stane novou partnerkou dvanáctiletého samce. Původní osmnáctiletou samici musela zahrada nechat v březnu utratit kvůli vysokému věku a zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Zoo tyto kočkovité šelmy chová už dvacet let, ale zatím se jim nepodařilo odchovat mláďata.

V ostravské zoologické zahradě se letos mimořádně daří orlosupům. Vylíhla se celkem čtyři písklata. Protože orlosupi vždy vychovávají jen jedno mládě, dvě ptáčata rovnou zamířila k pěstounům. Všechna mláďata prospívají, jak ta u biologických rodičů, tak ta v náhradní péči, ubezpečila mluvčí zahrada Šárka Nováková. V budoucnu by malí orlosupi mohli být vypuštěni zpět do přírody, a to v rámci mezinárodního repatriačního projektu.

Vedení Bruntálu odmítá snahy různých firem o výstavbu větrných elektráren v okolí města. Hlavním důvodem je ochrana krajiny a turismu v této části Jeseníků. Investoři chtějí stavět desítky větrníků v několika obcích. Představitelé města proto požadují další projednání a vyhotovení studií o vlivu staveb na životní prostředí, řekl mluvčí radnice Jiří Ondrášek. V některých obcích se projekty obyvatelům podařilo zastavit.

Ostravská zoologická zahrada se připojuje k dalším zoo napříč Českem a zavádí preventivní opatření proti šíření slintavky a kulhavky. Cílem je ochránit zvířata před možnou nákazou. Zahrada se řídí doporučeními Krajské veterinární správy, sdělila její mluvčí Šárka Nováková. Na Slovensku už jsou čtyři potvrzená ohniska nákazy, páté je zatím nepotvrzené. Choroby jsou extrémně infekční, nákaza v chovu postupuje radikálně. Aby se dál nešířila, všechna zvířata musí být utracena.

Ostravští zoologové začátkem března přivítali jedenáct mláďat krajty zelené. Po vylíhnutí měří okolo 20 centimetrů a mají žluté zbarvení. Háďata i jejich rodiče mohou návštěvníci zoologické zahrady zahlédnout v pavilonu Papua. K vidění jsou zde ve své typické poloze stočené na větvích dvě samice a jeden samec.