V Ostravě se letos daří orlosupům bradatým. Vylíhla se čtyři mláďata, všechna by se mohla vrátit do přírody

O dvojici mláďat, na která nemají ostravští zoologové kapacitu, se starají v Liberci a ve švýcarském městě Goldau. „Vzhledem k tomu, že orlosupi odchovávají vždy jen jedno mládě, byla ,ta druhá' z obou párů v rámci nezištné spolupráce mezi zoologickými zahradami odvezena k náhradním pěstounům," uvedla mluvčí.

Tímto přesunem chovatelé písklatům pravděpodobně zachránili život. U orlosupů, podobně jako u některých dalších druhů dravců, se totiž vyskytuje jev zvaný siblicida. Tedy, silnější a obvykle starší mládě zabije slabšího sourozence. „Je to zcela přirozený jev a jakási pojistka pro případ nedostatku potravy. Zoologické zahrady se ale snaží, aby bylo odchováno co nejvíce mláďat, protože o to více jich může být vypuštěno do přírody," řekla Nováková.

Ostravská zoo chová dva páry orlosupů bradatých, oba se rozmnožují. „Starší pár delší dobu a s větším úspěchem. Odchoval už 11 vlastních mláďat a dvě adoptovaná, mladšímu páru se podařilo zatím odchovat tři mláďata. Mladší pár obývá voliéru v návštěvnické části a jejich hnízdní místo snímá nepřetržitě kamera, takže chovatelé mají přehled o tom, co se v hnízdě děje, aniž by citlivé dravce rušili. Starší pár je umístěn ve voliéře v zázemí. Zde kamera není, navíc pár je velmi zkušený a na případné asistence chovatelů reaguje bez komplikací," popsala Nováková. 

Zatím podle ní není jasné, kolik mláďat se do volné přírody dostane. Projekt Návrat orlosupa bradatého do Evropy je jedním z nejúspěšnějších ochranářských projektů obnovy v přírodě vyhubené populace, potvrdila mluvčí. Na záchraně dravce se podílí přes 30 zoologických zahrad a dalších chovných stanic. Do přírody byly navráceny už stovky ptáků. Ostravská zahrada se k iniciativě připojila v roce 2009 a rozloučila se se dvěma desítkami opeřenců.