Neděle 10. 8. 2025 | Svátek má Vavřinec
Mezi běžeckými závody po celé republice lze najít pár opravdu unikátních. Já osobně mezi ně řadím ty závody seriálu Běhej lesy, kde závodníky na start vyveze lanovka. A když běh v Bílé termínově vyšel na mojí dovolenou na Ostravsku, nebylo co řešit.
Jak to vlastně na takovém závodě funguje? Takovou otázku jsem si před startem pokládal a je to vlastně úplně jednoduché. Běžci odstartují před početnou diváckou kulisou, mimo čas ale přeběhnou jen k lanovce, vyjedou nahoru a tam mají volnou zábavu. Kdo chce, může se ještě rozcvičit, rozběhat, odskočit si nebo se napít. A když je běžec či běžkyně připravený, prostě vyběhne. Žádné odpočítávání, fronty a čekání na „svůj“ čas, čipová časomíra si poradí s libovolným časem startu.
Přestože jsem byl na závodě poprvé, zhruba jsem tušil, co mě na 11,4 kilometrech čeká. Před startem jsem si totiž prohlédl profil tratě a další poznatky nám během cesty lanovkou sdělili zkušení účastníci. „Nohy z toho budou naklepaný jak řízek, bolí ještě ve středu,“ vyprávěl jeden z nich. To jsem zrovna nechtěl slyšet. Na druhou stranu, informace o tom, že největší stoupání začíná zhruba 2200 metrů po startu a končí kolem třetího kilometru, byla celkem fajn. Pak už to totiž mělo být celkem v pohodě.
Po startu běželo dobře, bylo to převážně z kopce, předbíhal jsem ostatní, sem tam i někdo předběhl mě, ale tempo jsem neměl špatné. To se změnilo právě v kopci na druhém kilometru, kde jsem přešel do chůze prostě proto, že v danou chvíli nebyla o moc pomalejší než běh. O ten jsem se přesto v rovnějších pasážích pokoušel, sil bylo ještě dost.
Ještě ostrý seběh zhruba v polovině jsem seběhl celkem svižně, pak mi ale síly už došly. Zpomalil jsem, procházky už nebyly jen do kopce a pořád jsem sledoval GPS na svém zápěstí, kolik mi ještě zbývá do cíle. Nicméně pořád to byl hlavně běh, trochu pomáhaly i motivačí citáty podél trati, a na Conti Speed prémii jsem ještě dokázal v rámci možností slušně zrychlit. To je další specialita tohoto závodu, měřený úsek dlouhý pár set metrů, proběhl jsem ho jako 64. nejrychlejší.
Vzhledem k intervalovém startu jsem netušil, kdo kolem mě je mým soupeřem, ani jak zrovna běží ti, kteří budou mít čas podobný tomu mému. Nebudu napínat, čas 1:05:28 stačil na 112. místo, na první stovku chyběla necelá minuta a půl.
Čas byl ale tentokrát vedlejší, po týdnu dovolené, kdy jsem toho moc nenaběhal, bylo předem jasné, že to bude hlavně o zážitku. A ten byl skvělý. A osvěžení po doběhu v říčce Bílá Ostavice protékající kousek od ski areálu, to nemělo chybu.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
