Ostravští zoologové se radují. V zahradě se už několik dní zabydluje samice lva indického původem ze Švédska. Chovatelé doufají, že se po aklimatizaci stane novou partnerkou dvanáctiletého samce. Původní osmnáctiletou samici musela zahrada nechat v březnu utratit kvůli vysokému věku a zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Zoo tyto kočkovité šelmy chová už dvacet let, ale zatím se jim nepodařilo odchovat mláďata.

V ostravské zoologické zahradě se letos mimořádně daří orlosupům. Vylíhla se celkem čtyři písklata. Protože orlosupi vždy vychovávají jen jedno mládě, dvě ptáčata rovnou zamířila k pěstounům. Všechna mláďata prospívají, jak ta u biologických rodičů, tak ta v náhradní péči, ubezpečila mluvčí zahrada Šárka Nováková. V budoucnu by malí orlosupi mohli být vypuštěni zpět do přírody, a to v rámci mezinárodního repatriačního projektu.

Ostravští zoologové začátkem března přivítali jedenáct mláďat krajty zelené. Po vylíhnutí měří okolo 20 centimetrů a mají žluté zbarvení. Háďata i jejich rodiče mohou návštěvníci zoologické zahrady zahlédnout v pavilonu Papua. K vidění jsou zde ve své typické poloze stočené na větvích dvě samice a jeden samec.

Ostravští zoologové hlásí tři mláďata vydry malé, která je nejmenším vydřím druhem. Mláďata se narodila na konci srpna, ale dosud se zdržovala hlavně ve vnitřních prostorách, které jsou lidem nepřístupné. Nyní je ale návštěvníci mohou vidět i ve venkovním výběhu.

Letos čápi vyvedli více mláďat než loni, informovala o tom Česká společnost ornitologická (ČSO). Pozorovatelé zaznamenali celkem 837 hnízd s již vzrostlými mláďaty, což je o 122 hnízd více než loňský rok a nejvíce za celou historii programu Čapí hnízda, který ČSO koordinuje od roku 2014. Cenná data jim poskytlo rekordní množství dobrovolníků, kteří reagovali na výzvu v rámci 8. mezinárodního sčítání čápů.

V ostravské zoologické zahradě mohou momentálně návštěvníci pozorovat letošní mláďata jelenů. Malí koloušci zpravidla nebývají v prvních dnech po porodu vidět, jsou ukrytí v trávě, v keřích a také se drží stranou od stáda i matky. Chovatelé proto připomínají, že by se lidé v žádném případě neměli dotýkat mláďat nalezených ve volné přírodě. Lidský pach, který nejen na kolouškovi ulpí, způsobí, že jej samice zpravidla opustí.