Osvobození Ostravy od německé okupace, kterého se tamní obyvatelé dočkali před 80 lety, 30. dubna 1945, předcházela rozsáhlá ostravská (také ostravsko-opavská) operace trvající takřka dva měsíce. Do boje se zapojilo přes 265 tisíc vojáků 4. ukrajinského frontu Rudé armády včetně příslušníků 1. čs. samostatné tankové brigády a čs. smíšené letecké divize. Proti stálo 150 tisíc vojáků německé armády.

Ostravané si o víkendu připomenou osmdesáté výročí konce druhé světové války. K tomuto historickému jubileu si Archiv města Ostravy připravil projekt, který mapuje osudy obětí nacistické okupace. V ostravské encyklopedii si zájemci nově přiblíží příběhy lidí, jež z moravskoslezské metropole pocházeli nebo zde za války pracovali.

Zatímco většina obcí dnešní České republiky se osvobození od německé okupace dočkala až v květnu 1945, obyvatelé Osoblažska vítali osvoboditele již v březnu. První osvobozenou obcí současné ČR byl Fulštejn, dnes Bohušov, a Matějovice v okrese Bruntál, a to 21. března 1945. O den později osvobodila Rudá armáda i nedalekou Osoblahu a okolí.

Švejk, švejkovina, švejkovat. Slova, která se stala běžnou součástí naší slovní zásoby a asi není třeba je dlouze vysvětlovat. Je tomu 104 let, kdy tiskem vyšel první dvaatřicetistránkový sešit veledíla Osudy dobrého vojáka Švejka. Za vydáním stojí dvojice Franta Sauer a Jaroslav Hašek. O ilustrace válečného románu se postaral Josef Lada.

Bolestné válečné události na Ukrajině si přišli připomenout v pondělí večer lidé v Ostravě před Novou radnici na Prokešovo náměstí. Pietní setkání u příležitosti třetího výročí začátku celoplošné války na Ukrajině pořádaly Organizace pro pomoc uprchlíkům a ukrajinská diaspora v Ostravě.

Maryna s rodinou uprchla z Charkova a po náročné cestě do Lvova dorazila do Prahy. Díky pomoci dobrých lidí a spolku „Dětem Ukrajiny“ našla rodina nové příležitosti a naději. Cesta za adaptací však nebyla jednoduchá.

Nejen rusko-českými vztahy se zabýval bývalý velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka a vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Diskuze Pojďme se pobavit o Rusku, která se odehrála sedmého listopadu, byla součásti diskuzního cyklu Ministerstva zahraničních věcí České republiky, a v prostorách brněnského bunkru na Husově ulici zprostředkovala informace o současné i historické situaci.

Při úterním orání pole v Bohušově našel zemědělec nevybuchlou dělostřeleckou minu z 2. světové války. Vytáhl ji z hlíny, přenesl k blízkému stromu, a teprve poté zkontaktoval policisty. V nedalekém lese poté pyrotechnici našli dalších 20 kusů munice.

Před 80 lety, 6. srpna 1944, postřílelo gestapo 36 mužů (28 Poláků a osm Čechů) z obce Životice na Havířovsku a okolních vesnic. Němci se mstili za smrt tří příslušníků gestapa, kteří zahynuli v přestřelce s partyzány. Nikdo z obětí ale neměl s přestřelkou nic společného a pro obyvatele regionu znamená hromadná vražda v Životicích totéž, co vyhlazení obcí Lidice nebo Ležáky.

Její život by vydal na několik neuvěřitelných románů. Jako malé dítě přežívala na ulici v Polici nad Metují, na sirotčinec jako dítě německých rodičů neměla nárok. Otec Marianny Tomešové totiž za války bojoval za Wehrmacht a to lidé nezapomínají, přestože ona se narodila až dva roky po válce.