V Moravskoslezském kraji skončil stav nebezpečí. Nebyly naplněny zákonné podmínky pro jeho prodloužení

Ve zbytku Moravskoslezského kraje dnes skončil stav nebezpečí, který dosud platil v pěti obcích s rozšířenou působností. Hejtman Josef Bělica (ANO) v týdnu avizoval, že o další prodloužení vládu nepožádá. Rozhodnutí vzešlo z informací, jež hejtmanství poskytli zástupci krajského integrovaného záchranného systému. Krajský úřad jednal i se zástupci nejpostiženějších obcí.
S následky zářijových povodní se region podle Bělici bude vyrovnávat ještě dlouho. „O souhlas s prodloužením stavu nebezpečí vládu ale žádat nebudu. Pro jeho prodloužení nejsou naplněny zákonné podmínky. Stav nebezpečí je totiž nutný pouze v situaci, kterou nelze řešit dostupnými prostředky. A v takové pozici my už nejsme. Vím, že na mnoha místech to po povodních mají pořád hodně těžké a složité, ale sami na to rozhodně nebudou,“ zdůvodnil rozhodnutí hejtman.
Konec stavu nebezpečí ovšem neznamená konec pomoci zasaženým obcím. „Obce se na naši pomoc mohou nadále spolehnout, ukončením stavu nebezpečí od nich ruce pryč nedáváme. Naopak. Budou například pokračovat dodávky pitné vody nebo potřebné demolice," ubezpečil Bělica občany i starosty.
„Někteří starostové by možná byli klidnější, kdyby stav nebezpečí pokračoval. Rozumím jejich obavám, ale ubezpečuji je, že se na nás mohou nadále obracet, stále platí, že mají naši maximální možnou podporu. Uvědomuji si, v jak těžké situaci stále jsou, a že pomoc kraje i státu budou ještě dlouho potřebovat. Dlouhodobě na vládu apeluji, aby pomoc postiženým obcím navýšila,“ doplnil hejtman.
Stav nebezpečí byl v celém Moravskoslezském kraji vyhlášen 14. září. Od 13. listopadu platil už jen v 5 obcích s rozšířenou působností, tedy v Ostravě, Bohumíně, Krnově, Bruntále a Opavě. Velká voda zasáhla značnou část kraje a stav nebezpečí usnadňoval práci krizovým orgánům a následně umožňoval rychleji likvidovat povodňové škody.
Stav nebezpečí je nejnižším z krizových stavů, které mohou být v České republice vyhlášené v reakci na mimořádné situace. Jako jediný ho nevyhlašují centrální politické orgány, ale hejtman kraje daného kraje.










