Dnes si slovo průmysl nejčastěji spojujeme se sektorem automotive, popřípadě na Ostravsku s ustupujícím těžkým ocelářským, strojírenským či hutnickým průmyslem. Všechny obory mají pevné místo v české průmyslové tradici, ta se však začala odvíjet v úplně jiném odvětví.
Není žádným tajemstvím, že české země byly průmyslovým centrem celého Rakouska-Uherska. Na přelomu 19. a 20. století české výrobě dominovaly produkty, na nichž dnes nejčastěji vidíme cedulky typu Made in China, Vietnam nebo Bangladesh, ale až do poloviny 20. století stálo na prvním místě českého průmyslu textilnictví.
Podílelo se 10 procenty na celém HDP meziválečného Československa (dnes tvoří přibližně 9 procent tuzemského HDP automotive). Jedním z pěti největších center této výroby v Československu byl Frýdek a posléze také Místek, sousedící města byla spojena až v roce 1943.
Ve 30. letech 19. století založil první frýdeckou textilku židovský podnikatel z Haliče Josef Munk. Místo si nevybral náhodou, chtěl zde navázat na dlouhou tradici rukodělného soukenictví ve městě. Koupil si starý mlýn, který přestavěl na mechanickou úpravnu tkanin. Klíčovým energetickým zdrojem byla v počátcích lehkého průmyslu vodní síla, tu poskytovaly strouhy a umělé kanály vedené z řeky Ostravice.
Neděle, 18. května 2025, 12:00
Středověká Ostrava měla k novodobému významu průmyslového centra daleko. V časech husitských válek stála na okraji zájmu, ale i jí se nábožensko-sociální revoluce v českých zemích, která nemá v Evropě obdobu, nevyhnula.
Největší textilní impérium rozjel záhy po Munkovi ve Frýdku Filip Landsberger, který na strategickém místě v okolí vlakového nádraží vybudoval řadu provozních budov.
Po čase se k podnikání v perspektivním oboru začali přidávat i podnikatelé v Místku. Textilky pak nesly jména jako Eltzer, Hrdliczka, Czajanek či bratří Žaarů.
Kralovat mezi nimi na konci 19. století začala firma Lemberger, kterou vlastnila stejnojmenná rodina vídeňských podnikatelů. V centru celé monarchie totiž sídlila většina tehdejších podnikatelů.
První provoz vystavěl Artur Lemberger u mlýnského náhonu, podobně jako konkurence využíval vodní sílu, ale zároveň se stal největším frýdecko-místeckým inovátorem. Záhy jeho provozy totiž začaly využívat jako první ve městě parní pohon, který zde poháněl 400 mechanických stavů.
Sobota, 10. května 2025, 07:00
Není pochyb o tom, že ve své době byl Jan Amos Komenský nejznámějším českým učencem. Možná je tomu tak dodnes, neboť jeho jméno nechybí snad v žádném odborném pojednání o učenosti 17. století.
Se vznikem Československa přišel nostrifikační zákon. Nakazoval všem podnikatelům přestěhovat sídlo firmy na území nového státu, což se týkalo převážně vídeňských byznysmenů. Nový stát totiž potřeboval danit jejich zisky, což by se ve Vídni dělalo jen těžko. Přestěhovali se i dědicové Lembergrových textilních závodů a z místecké pobočky vídeňské firmy se stalo její hlavní sídlo.
Podnikatelé však po rozpadu Rakouska-Uherska neměli na růžích ustláno. V Čechách a na Moravě bylo alokováno 70 procent textilního průmyslu celé monarchie, která se rozkládala kromě českých zemí a Rakouska přes území dnešního Polska, Rumunska, Ukrajiny, Itálie, Chorvatska nebo Slovinska. I když textilky ve Frýdku a Místku vyvážely i do Indie nebo Anglie, drtivá většina jejich produkce končila v jiných zemích soustátí. S jeho rozpadem se však narušily i tržní vazby.
Vznik Malé Dohody vytvořil, kromě potenciální vojenské spolupráce namířené proti maďarským snahám o obnovu Uher, také odbytiště v Rumunsku a Jugoslávii pro české firmy. Záhy však udeřila hospodářská krize v důsledku krachu na americké burze a její nemilosrdný dopad se nevyhnul ani Frýdeckým a Místeckým podnikatelům. Artur Lemberger spáchal jako tisíce jiných podnikatelů tváří tvář krachu několikageneračního díla jeho rodiny sebevraždu.
Neděle, 4. května 2025, 07:00
Na přelomu 12. a 13. století byl hrad vystavěn, aby chránil Jantarovou stezku do Polska. Výhled na jeho zříceninu je dnes rovněž možný z významné trasy. Hradní věž je z rozestavěné dálnice D48 nepřehlédnutelná, v jeho okolí najdeme i dnes řadu...
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám